Názory k článku

Samospráva ruku v ruce s úředníky zabila dub na křižovatce ulic Fibichova a U Strouhy.

Jméno:Petr Paseka
Datum:26.02. 17:49
Titulek:Život jednoho stromuodpovědět
Bylo to v roce 1825. Neratovice byly jen malou vesnici. Rakousko se jen těžce probiralo z následků napoleonských válek. Císařství zbankrotoValo.Namísto dobrých kovových penez museli rolníci přijmout papírove bankocetle. A přesto se v jedné malé obci našla rodina s pěti dětmi. Ano,tři nejstarší pomáhaly tátovi oset pole, držet a krmit zbytek dobytka. Jen sestileta Anička nemusela na pole. A tu ji napadlo, že zasadí stromek. "Mami,Já zasadila Žaloudík!" To jsi hodna, Aninko. Vyroste ti stromek, pravila maminka. A stromek rostl... Anička se vdala, mela deti, ze stromku se stal strom, pak statný dubový kmen... A všechny Aničky i Marušky si pamatoval. Usmíval se na ně,žaludy jim házel na hrani...
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:26.02. 22:09
Titulek:Pokračování pohádky o dubu...odpovědět
A tak plynuly roky. Jednoho dne si primaska města spolu s konšely usmyslela, že by možná jejich klesající obliba stoupla, kdyby opět nechali vystavět další novou ulici. Zadali úředníkům, aby nechali nakreslit projekt; bylo jim jedno, že v cestě stojí dub, který se usmívá na děti a hází jim žaludy na hraní. Ani úředníky nějaký dub nezajímal, měli jediný cíl - zalíbit se primasce, aby nepřišli o teplé místo. Odškrtli si zadaný úkol, na projekt se ani nepodívali. Možná ani nepostřehli, že lhostejný projektant nakreslil ulici přímo přes krásný dub. I jemu byl ukradený nějaký strom. "Žádný problém, vykácí se, ne?", usoudil. Vždycky to tak bylo. Souhlasila s ním primaska i konšelové. Kývali hlavou i poslušní úředníci. Našlo se i pár řiťolezců z řad obyvatel města. Jen pár myslících lidiček protestovalo, ale byli krátcí na primasku a její nohsledy. Nepomohli ani lesknoucí se vzácní zlatohlávci usídlení v dutině kmene. Jednoho dne přišli lidé se sekyrami a pilami a strom zavraždili. Ozval se sten padajícího stromu a dál už nebylo nic. Naši předci věřili, že duše stromu nezapomíná na ty, kdo se zasloužili o jeho zkázu.
Jméno:Jiří Navrátil
Datum:28.02. 19:51
Titulek:--- pokračování pohádky o dubu.odpovědět
A tak plynuly roky. Až přišel čas, kdy dostala primaska nápad, že na místě, kde stojí dub se vystaví silnice. S tímto nápadem také přišla na radnici na jednání konšelů. Dlouho se ten večer svítilo na radnici. Konšelé do noci debatovali o tom zda dub pokácet a nebo zachránit. Až tu jeden moudrý konšel přišel s nápadem, že cesta dub obkrouží a strom bude zachráněný. Zastyděla se primaska za svůj neuvážený nápad a konšelům se omluvila. Pak všichni svorně vstoupili mezi prostý lid netrpělivě čekající před radnicí na rozhodnutí o osudu dubu, aby jim zvěstovali šťastnou zprávu, že strom bude zachráněný. Proto aby se tento příběh neopakoval, přijali moudří konšelé při dalším zasedání rozhodnutí, že dub bude po dobu jeho života radnicí chráněný... POHÁDKY mají přece končit dobře. V opačném případě je to buď jiný literární styl nebo životní realita!
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:28.02. 20:18
Titulek:ach ano...odpovědět
Je to jen pohádka, skutečnost je krutá...

přidat názor
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz