zpět na forum

Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:17.06. 23:13
Titulek:Prezentace PPO v Mlékojedechodpovědět
Jako jiná podobná setkání s občany probíhalo i tohle stejně. Základní nedostatek - nepořizoval se žádný zápis, audio ani video, neexistuje tedy žádný doklad, o čem se jednalo. Jaký byl závěr jednání. Psala jsem si pro sebe jakýsi zápis a teď z něj budu čerpat. Sešlo se cca 5O lidí. (Část z nich je doslova natlačena na sobě, chybí odstupy, někteří mají roušky nasazeny jen ledabyle, nedej bože, aby zde byl někdo infikovaný). Ze zastupitelů se objevil(a) Šanda, Vebr, Sloup, Brodilová, Vojtová, Landová, Prošková, Soukupová a já. Z vedení starosta Kroužecký, místostarostové Lenc a Mrzílková, tajemník Svoboda. Z hostů (možná jsem nezachytila všechna jména správně): autor projektu ing. Holý, Mgr. Nol (projekt spodní vody) ing. Vokšický (hydrolog), M. Čech - ředitel bezpečnosti Spolana městský architekt Špičák a další nejmenovaní (?).Jako první vystoupil tajemník Svoboda a shrnul průběh dosavadních poznatků. Jako zásadní důvod PPO (protipovodňové ochrany Neratovicko - Libiš, Spolana, Neratovice-Mlékojedy) uvedl dosažitelnou dotaci pro realizaci projektu. Pro přidělení dotace je dle něj nutná efektivita projektu. Je nutný souhlas všech majitelů dotčených pozemků. Zatím ze 150 pozemků je 121 vypořádáno. Odhadují, že když se nasčítají všechny lhůty, v optimálním případě začne vlastní stavba v roce 2024. Celková délka je 10 km, z toho zemní hráze 1 km, výška 0,3m až 5,4 m nad stávajícím terénem (Libiš). (Zde je rozpor se zjišťovacím řízením, které uvádí výšku 2,4m a 2,5 m - pozn. A.S.) Jako příklad PPO uvádí Mělník, kde jsou mobilní stěny, betonové stěny jsou v Lovosicích, v Oknech a Křešicích. Na plátně se promítají fotografie.

Tajemníka Svobodu střídá starosta Kroužecký.

SLIBUJE, že v září uspořádají referendum v Mlékojedech. Zapamatujte si to, mlékojedští! Nikde o tom není zápis!!!!!

Na plátně se objevuje situační výkres širších vztahů s červeně zakreslenou navrženou linií ochrany na území Mlékojed. Bohužel, není zřejmé, co jsou betonové zdi, kde je sypaná hráz či mobilní stěna. Je to zásadní nedostatek a v průběhu času se ukáže, že jen pohled na červenou čáru nestačí.

První občan se ptá, na jakou vodu je je PPO projektována. Odpovídá autor projektu ing. Holý (v plandavém triku nepůsobí příliš reprezentativně, často jsou jeho odpovědi nejisté a poněkud rozpačité): na stoletou vodu + 30 cm.
Ozývají se další dotazy: na propustek pod tratí, na místa s betonovou zdí, na pravděpodobnou další těžbu písku, debatuje se o spodní vodě -
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:17.06. 23:14
Titulek:Prezentace PPO v Mlékojedechodpovědět
- na Litoměřicku mají vodu ve sklepích, objeví se i fakt, že Spolana jako podnikatelský subjekt nedosáhne na dotace, což je zajímavý postřeh, přece proto také vzniklo sdružení tří subjektů. Pro mobilní stěnu je nutné postavit halu na uskladnění komponentů, hovoří se o toxické skládce, otázky na hloubku základů. Jeden z přítomných se ptá, zda uvidí něco většího. Na promítaném situačním výkresu nejsou vidět žádné podrobnosti. Tajemník Svoboda řekne, ať si lidé dojdou na úřad a tam jim vše ukáže. (To je obvyklá odpověď v podobných situacích; každý má určitě čas chodit na úřad a to ještě nemá jistotu, že tam dotyčná osoba bude...), Někdo se ptá, jak dlouho bude stavba trvat. Odpověď: dva a půl roku. Tajemník Svoboda: "Tři roky nepořádku, bude to nepohodlné. Ale 100 let bude zabezpečené". Padají další otázky, na př. co se stane, když bude větší voda než stoletá, jako v Hoříně, kdy voda přetekla zdi - bez odpovědi. Někdo se ptá, jak dlouho bude voda odtékat ze zatopené vesnice, ale nikdo na ni nereaguje. Častá odpověď z řad hostů je totiž "možná". Nespokojení občané, kteří zjistili, že se zde nedozvědí nic konkrétního, odcházejí. Mám osobně dojem z hovorů kolem, že hodně z nich považuje prezentaci za ztracený čas.
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:17.06. 23:16
Titulek:Prezentace PPO v Mlékojedechodpovědět
- na Litoměřicku mají vodu ve sklepích, objeví se i fakt, že Spolana jako podnikatelský subjekt nedosáhne na dotace, což je zajímavý postřeh, přece proto také vzniklo sdružení tří subjektů. Pro mobilní stěnu je nutné postavit halu na uskladnění komponentů, hovoří se o toxické skládce, otázky na hloubku základů. Jeden z přítomných se ptá, zda uvidí něco většího. Na promítaném situačním výkresu nejsou vidět žádné podrobnosti. Tajemník Svoboda řekne, ať si lidé dojdou na úřad a tam jim vše ukáže. (To je obvyklá odpověď v podobných situacích; každý má určitě čas chodit na úřad a to ještě nemá jistotu, že tam dotyčná osoba bude...), Někdo se ptá, jak dlouho bude stavba trvat. Odpověď: dva a půl roku. Tajemník Svoboda: "Tři roky nepořádku, bude to nepohodlné. Ale 100 let bude zabezpečené". Padají další otázky, na př. co se stane, když bude větší voda než stoletá, jako v Hoříně, kdy voda přetekla zdi - bez odpovědi. Někdo se ptá, jak dlouho bude voda odtékat ze zatopené vesnice, ale nikdo na ni nereaguje. Častá odpověď z řad hostů je totiž "možná". Nespokojení občané, kteří zjistili, že se zde nedozvědí nic konkrétního, odcházejí. Mám osobně dojem z hovorů kolem, že hodně z nich považuje prezentaci za ztracený čas.
Jméno:Jirba
Datum:18.06. 05:21
Titulek:i Hořínodpovědět
Okolo Labe i Mlékojed jsou dělané hráze z předminulého století, funkční. Jejich dodělání, průjezdná místa zabezpečit mobilnímy stěnami (udělat betonové základy, v úrovni terénu) by stálo deset milionů. Stávající nesmyslné snažení je o tom, utopit zde miliardu, nikdy to nebude funkční a při známé tisícileté vodě bude vše bezpečně pod vodou. Viz Hořín, kde zoufalí občané na obrovskou protipovodňovou hráz přidávali pytle s pískem, zbytečně. A to byla voda stoletá..
Jméno:Jitka
Datum:18.06. 09:23
Titulek:otázkaodpovědět
Mám tomu rozumět tak, že Libiš a Neratovice se spojili se Spolanou, aby dostala dotaci, na kterou by jako soukromý podnik nedosáhla? To je ale podvod za miliardu. Kam se hrabe Babiš.
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:21.06. 09:20
Titulek:Názor v Neratovinách na referendumodpovědět
Pavel Šanda zveřejnil svůj zajímavý pohled na referendum o PPO v Mlékojedech. Protože, bohužel, nemá diskuzi, s jeho souhlasem jsem článek přetiskla, abyste mohli vyjádřit své mínění o referendu.

"Na včerejším veřejném projednání PPO Neratovicko – Mlékojedy padl návrh starosty města Romana Kroužeckého na místní referendum o vybudování protipovodňových opatření v Mlékojedech.

Na první pohled návrh referenda působí tak, že se dává občanům možnost rozhodnout přímo o věci, která se jich bezprostředně týká. Na druhý pohled je ale vidět řadu problémů.

Nechceme nikoho naštvat, rozhodněte to vy
Protipovodňová opatření jsou strategickou záležitostí, která jde daleko za rámec momentálních nálad, které by se projevily v takovém referendu. Zároveň jde o vysoce technickou záležitost, kterou jen málokdo dokáže posoudit ze všech hledisek. Už debaty mezi zastupiteli o protipovodňových opatřeních, kterých proběhla celá řada, ukazují, jak obtížné je pochopit některé aspekty protipovodňové ochrany.

Jenže odpovědnost rozhodnout o budování protipovodňových opatření je na zastupitelstvu – od toho byli zastupitelé zvoleni. Přenášet tuto odpovědnost na občany – chtít po nich, aby si do detailu prostudovali celý projekt, nastudovali si celou problematiku od meteorologie po hydrogeologii, aby mohli informovaně rozhodovat – je dost nefér.

Jedna vesnice – dva tábory?
Ve výsledku se Mlékojedy rozdělí na dva nesmiřitelné tábory podle toho, komu hrozí zatopení jejich domu povodněmi, a podle toho, komu protipovodňové zdi zhorší komfort bydlení. A v referendu vyhraje prostě ta strana, které se podaří přesvědčit ty, kteří v tom nemají tak silný osobní zájem.

Pokud by někdo chtěl rozhádat vesnici, tak toto je nejúčinnější způsob, jak ji rozdělit na dva nesmiřitelné tábory na roky dopředu. (A to ani Mlékojedy nemají dvě hospody, aby příznivci jednoho tábora chodili do jedné a příznivci toho druhé do druhé.)

Každý občan Mlékojed má v otázce protipovodňových opatřeních jiný zájem. Jinak se na celou záležitost bude dívat někdo, kdo měl při povodních v obýváku metr vody. Jinak to uvidí někdo, kdo nebyl zatopený, ale bude mít za domem třímetrovou betonovou zeď, když se protipovodňová opatření postaví.

To je živná půda pro konflikt.

Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:21.06. 09:21
Titulek:Názor v Neratovinách na referendumodpovědět
Není univerzální řešení
V souvislosti s konfliktními zájmy různých občanů Mlékojed v otázce protipovodňových opatření se samozřejmě vykytují nápady použít v maximální míře mobilních protipovodňových zátarasů. To by mohlo uspokojit všechny.

Problém je nejen v ceně, kdy mobilní zátarasy jsou mnohem dražší než betonová zeď i než protipovodňový val. Navíc jsou u mobilních zátarasů další náklady – musí být skladovány, mít pravidelnou údržbu a musí probíhat každoroční cvičení jejich instalace. Protipovodňové zdi a valy takové náklady nemají.

Hlavní problém je ale ten, že čím větší část protipovodňových opatření bude řešena mobilními zátarasy, tím déle bude trvat jejich doprava na místo a jejich instalace a zvyšuje se i riziko pochybení. Výrazně roste pravděpodobnost, že se zátarasy nestihnou včas instalovat a opatření tak nesplní svůj primární účel chránit občany a jejich majetek před povodněmi. Čili tudy cesta nevede.

Na co se zeptat občanů?
Přes to všechno určitě stojí za to zjistit, jak se k protipovodňovým opatřením staví jednotliví občané Mlékojed. Lze udělat anketu skrze referendum, u kterého ale musí být jasné, že jde o referendum poradní a že jeho výsledek je jedním z faktorů pro rozhodování zastupitelů, ne faktor jediný.

Zastupitelé, když se budou rozhodovat, by především měli vědět, pro jakou část občanů je přijatelnější riziko zatopení jejich domu a pro jakou část je přijatelnější akceptovat zhoršení prostředí jejich vsi v důsledku vybudování protipovodňových opatření. Navíc to je věc, kterou každý občan sám za sebe ví.

Ale před tím vším…
Je tu ale stále jedna velká neznámá. Znamenalo by rozhodnutí nestavět protipovodňová opatření v Mlékojedech to, že se vybuduje jen neratovická, libišská a spolanská část protipovodňových opatření, nebo by tím padl celý projekt a protipovodňová opatření by se nestavěla vůbec?

Na tuto otázku nezná odpověď ani vedení města. Ale je to otázka naprosto zásadní. Bez odpovědi na tuto otázku nelze o protipovodňových opatřeních v Mlékojedech zodpovědně rozhodovat.

Závěrem
Zastupitelstvo by jistě mělo znát pohled občanů Mlékojed na dopady vybudování či nevybudování protipovodňových opatření v Mlékojedech. Nemělo by ale přenášet odpovědnost za rozhodnutí přenášet na občany, od toho byli zastupitelé zvoleni, aby tuto odpovědnost nesli.

Jméno:jirba
Datum:24.06. 14:54
Titulek:zakažte povodně !odpovědět
Pan Šanda píše k problému rozumně. Paní Spěváčková zveličuje mobilní zátarasy. Těch by bylo potřeba na doplnění stávajících a doplněných hrází minimum.
No třeba vyšší Zastupitelstvo odhlasuje Zákaz provádění povodní, nebo záplav..

přidat názor
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz