|
 |
zpět na forum
|
|
V tak významný den na neratovické radnici česká vlajka nevlaje. Je to ostuda. Hlavně že vedení města mnohokrát vytahovalo na stožár tibetskou vlajku.
Před sedmdesáti pěti lety právě dnes 5. 5. 1945 vypuklo Pražské povstání. Česká národní rada vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu. Povstání začalo ráno v šest hodin, již před polednem se v Praze stále více střílelo na více místech. Příslušníci SS posílení o oddíl cyklistů hledali budovu českého rozhlasu, ale protože názvy ulic a navigační cedule byly strženy, nemohli zpočátku budovu najít a bylo na ně po cestě stříleno. Když budovu nakonec nalezli dostali se do velké budovy, nevěděli, kde se nachází vysílací studio. Tak se rozpoutal otevřený vojenský konflikt o budovu českého rozhlasu na jejích chodbách. Krátce po poledních zprávách v 12:33 československý rozhlas odvysílal žádost o pomoc. „Voláme českou policii do rozhlasu ! Střílí se zde !" Za minutu se ozvala další výzva : "Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, každého dobrého Čecha na pomoc českému rozhlasu ! Esesáci nás chtějí vyvraždit ! Přijeďte ihned !" Výzvy na pomoc se odpoledne několikrát opakovaly. Ve 12:45 "Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“ Za chvíli se ozvala další výzva :"Každá minuta je drahá !" Reakce lidí byla spontánní, ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc a povstání doslova explodovalo. V půl šesté podvečer vysílal pražský rozhlas výzvu pro příslušníky německých ozbrojených sil v německém jazyce, aby složili zbraně a dále neprolévali krev. Okolo 18. hodiny Němci u rozhlasu uposlechli a složili zbraně a budova Československého rozhlasu byla opět svobodná. V ostatních částech Prahy příslušníci Waffen-SS útočili na povstalecká centra, kterými byly zejména Staroměstská radnice, Novoměstská radnice, Nová úřední budova a opět ulice u Československého rozhlasu. Hlášení pražského rozhlasu se opakovalo také v jazyce francouzském, anglickém, ruském, ve kterém Praha žádala o pomoc spojenecké vojska a tak se zpráva o ozbrojeném povstání v Praze dostala také do Evropy. Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, takže v noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze asi 1600 barikád. Je |
|
|
|
|
Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké kulomety, granáty a pancéřové pěsti. První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé stíhače tanků StuG a tanky PzKw III, IV se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. V noci na 6. května se zúčastnila bojů proti Němcům také 1. divize Ruské osvobozenecké armády gen. Sergeje Buňačenka. Vlasovci se chtěli účastí na povstání vykoupit a zajistit si tak lepší zacházení od spojeneckých armád po skončení války. Jak nečekaně do bojů zasáhla, tak nečekaně skončila. Tento den začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla.Kobercové bombardování se však neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s Rudou armádou. Největší tíhu a nápor bojů ale nesli čeští povstalci. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili, jako živé štíty. Vlasovci bojovali hlavně na okraji Prahy na západním břehu Vltavy. Dne 7. května byla československým rozhlasem vysílána výzva generála Vlasova, jejíž náplní byl požadavek všeobecné německé kapitulace. Cituji: „Štáb armády generála Vlasova vyzývá veškeré
německé branné síly ve Velké Praze k bezpodmínečné kapitulaci. V případě neuposlechnutí bude použito všech prostředků až k úplnému zničení. Praha je námi
obklíčena." Generál Vlasov chtěl být vítěz a osvoboditel Prahy. Všechno utrpení a oběti českých lidí by byly odsunuty do pozadí. Není se co divit, že Česká národní rada, která byla de facto představitelkou české vlády považovala jednotky generála Vlasova za dobrovolnou pomoc a ponechala si právo jednaní s nepřítelem. Zejména výzvu ke všeobecné kapitulaci německých ozbrojených sil v pražském prostoru a její přijetí si vyhradilo vrchní velitelství československých ozbrojených
sil.“ Vlasovci proto odmítli postupovat dále. Jednou zradili svou vlast a přidali se k nepříteli, byli ochotní zradit kohokoli. Jak je zřejmé, jejich pomoc nebyla nezištná. Po mnoha složitých rozporuplných jednáních se ROA začala 8. května stahovat do míst, odkud dne 5. května vyrazila ku Praze. |
|
|
|
|
Opět se před ní otevřela otázka, zda se jim podaří zachránit se v americkém zajetí. Nepodařilo, Američané bez protestů předali příslušníky ROA jako zrádce vlastního národy sovětům. Generálové Vlasov a Buňačenko byli popraveni, řadoví vojáci asi skončili na popravišti nebo v gulagu.
ROA - Ruská osvobozenecká armáda se skládala převážně z sovětských vojáků zajatých Němci. Oblékli německou uniformu a přidali se k Wehrmachtu. Mnozí byli pověstní svou neslýchanou krutostí. |
|
|
|
|
| Jméno: | Jarda |
| Datum: | 05.05. 18:36 |
| Titulek: | praha | odpovědět |
| Paní Spěváčková opět bojujete s větrnými mlýny. Dokud budou tady vládnout takový dementi jako je Hřib a Novotný (a Pražákům to přeji), tak se tu nic nezlepší. Akorát se bojím , až se moje vnoučata za 2-5 let ve škole dozví, že naší republiku osvobodili Vlasovci a americká armáda a ruská armáda skončila u Buzuluku. |
|
|
|
|
| Vím, ale nedá mi to, abych o tom nepsala. Jsem to dlužná svým rodičům, kteří to zažili. Víte, on každý všivák jednou skončí. I ti Hřibové a Novotní. A nemusíte s překrucováním historie čekat na vnuky. Už několik let se vymývají mozky nejen ve školách. Myslím, že včera byla ukázka bitvy o Berlín na Viasat History a komentátor prohlásil, že jej osvobodili spojenci. Já myslela, že jsem se přeslechla, tak jsem si pořad vrátila zpátky a pozorně poslouchala, ne, nespletla jsem se, Berlín osvobodili spojenci. Syn mého kamaráda z deváté třídy nedávno tvrdil, že Neratovice osvobodili Američané. Už abychom začali stavět pomník. Vlastně poblíž máme Panenské Břežany, to by více odpovídalo duchu doby...mohli bychom mít větší přilbu než v Řeporyjích. |
|
|
|
|
| Jméno: | Lucius |
| Datum: | 06.05. 09:03 |
| Titulek: | Historie | odpovědět |
Máte pravdu. Třeba to překrucování historie, které předváděli soudruzi více než 40 let je vysloveně k zblití.
Třeba báchorka o osvobození Prahy Rudou armádou. Všechna čest Hřibovi za jeho včerejší projev. |
|
|
|
|
Režim jako režim. Oba zkreslují, dnes je to sofistikovanější, protože jsou všelijaké fejsbůčky, TV, rozhlas, není problém věrohodně zfalšovat fotografie, filmy nebo dokumenty. Na mladé se útočí ze všech stran, nemají žádné zkušenosti s historií, dědečkům a babičkám neposlouchají, protože podle mladých jsou staří a kornatí jim mozek a jsou to zarytí komunisti. Mladí jsou lidé nové doby, chtějí se mít dobře, mít pohodlí pokud možno bez práce, a když pracovat, tak za velké peníze. Konfrontují svoje názory pouze se svými vrstevníky...nejsou všichni takoví, ale troufám si tvrdit, že většina... a k nim je možné už přidat i tzv. husákovy děti. Ještě se vrátím k osvobození Prahy. Je pravda, že dne 8. května nacisté podepsali kapitulaci, ale předtím v ranních hodinách byl zahájen mohutný německý útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Hořela staroměstská radnice, nacisté běsnili a zabíjeli další české lidi, v té době si už vlasovci klestí cestu na západ k Američanům, i pro Němce je situace neúnosná. Proto v 16.00 podepisuje protektorátní generál Rudolf_Toussaint kapitulaci, Němci z Prahy odcházejí směrem k Berounu. Tento den uzavřela příměří s povstalci jednotka SS Der Führer ObSt. Otto Weidingera, která ustupovala po trase Břevnov, Bělohorská do amerického zajetí. Dopouštěla se také zločinů hlavně v Kobylisích a Libni.
Ale pozor!!! Ostatní příslušníci jednotek Waffen SS se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera Carla Friedricha von Pücklera, který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu, pokračovali v boji až do 12. května. PO Praze ještě byli různí ostřelovači, zbytky německých jednotek, které se nechtěly vzdát. Nebyl zdaleka klid. Vím to od tchyně (ročník 1913), pražačky.
Je pravda, že největší tíhu bojů nesli na svých bedrech čeští povstalci, však jich také padlo 1600. Ale i když v Praze dne 9. května, když přišla Rudá armáda, nebyla už masa německé armády, lidé se báli, že do města vtrhnou další nacisté, kteří se původně chtěli bránit v Praze. Můj tchán byl velmi vysoký důstojník československé armády, (jeho bratr Viktor Spěváček byl členem Obrany národy a byl v roce 1941 popraven v Terezíně) a mohl by vyprávět, co všechno se dělo v Praze na konci války.
Hřyb blábolí, mladí nečtou, a když už něco přečtou, tak nerozumí psanému textu. A pamětníci umírají...už jich moc nezbylo. |
|
|
|
|
| Jméno: | xy |
| Datum: | 06.05. 20:08 |
| Titulek: | Matkám | odpovědět |
| Vážené matky, řešíte tady politické rozhodnutí, ale uvědomte si laskavě, že ti mladí kluci, kteří byli ve válce, ať už byli z východu či západu, byli to mladíci, kluci, kteří plnili rozkazy, politické rozkazy! Pomník by si zasloužili všichni! V dnešní době, si ty hrůzy války nedovedeme ani představit, co zbytečně zemřelo lidí a proč? Ve škole jsme se učili, že nás osvobodili 9.5. nyní slavíme 8.5. Je to dílo politické špíny, která byla a je vždy. Ale tady to stálo životy milionů lidí...Snad se to již nebude nikdy opakovat! I když dnes by si svá politická ega vládci vyřídili jiným způsobem a lidské životy by ušetřeny nebyly, jen by nebylo zapotřebí zbrojního průmyslu! |
|
|
|
|
| Jméno: | jirba |
| Datum: | 06.05. 20:15 |
| Titulek: | ztráta času ? | odpovědět |
| V tomto oboru jsem v klidu, jako "berličku" užívám větu - budoucnost se tvoří přítomností, nikoliv minulostí. Mí rodičové jako dospělí prožili totální nasazení, koncentrák, v Brně bojové osvobození Rudou armádou..Nikdy o svých zážitcích nemluvili, zřejmě proto, abych to pak nesrovnával se školní výukou |
|
|
|
|
| Jméno: | Pamětnice |
| Datum: | 07.05. 11:07 |
| Titulek: | pro p. Jirbu | odpovědět |
Dovolte mi trochu zareagovat na p. Jirbu.Ano, je to jistě částečně správný postoj, že " budoucnost se tvoří přítomností, nikoliv minulostí". Jenomže si musíme uvědomit, že i naše minulost má svou neodmyslitelnou cenu.
Z čeho se má dnešní mladý člověk poučit? Jedině z minulosti. Jsem přesvědčena, že mladí lidé musí tuto minulost znát a poučit se z chyb našich dědů, aby se jich sami mohli vyvarovat.
Proto je důležité, zajímat se i o minulost a nezavírat oči před těmi, kteří si pamatují mnoho událostí našeho minulého života. Já jsem se narodila v roce 1933 a zažila jsem za svůj život mnoho vlád a vím, že každá vládnoucí třída vykládá naše dějiny po svém, počínaje Hitlerem, který nechal přepsat naše učebnice ke svému obrazu a tvrdě potíral naše národní uvědomnění.
Nás, pamětníků už je velmi málo. Je důležité naslouchat těmto starým lidem, v jejichž vzpomínkách je pravda a vážit si toho, že jsou ochotni nám je sdělit. |
|
|
|
|
| Jméno: | jirba |
| Datum: | 08.05. 14:28 |
| Titulek: | reakce | odpovědět |
| Jistě, souhlasím, prosím zaregistrujte slovo BERLIČKA. Chodím po knihovnách po přednáškách o historii, i si něco přečtu, ale historie je pro mne osobně někde na okraji. Evropa bude bojovat s muslimstvem o vlastní přežití, k čemu historie..?.. |
|
|
|
|
| Jméno: | jirba |
| Datum: | 08.05. 14:31 |
| Titulek: | vítkov | odpovědět |
| Před chvílí skončila dvouhodinová fraška KLADENÍ VĚNCŮ na Vítkově. Než tato trapná parodie za bratru 500tis kč ,lépe vzpomenout a uctít přes média. |
|
|
|
|
| Přes média? No to by dopadlo.To bychom se zase dozvěděli věcí. Ono stačilo, co vše bylo vysloveno během těch (zatím) čtyř dnů. Prý nás osvobodili vlasovci (pozor, pod tímto jménem zahrnujeme všechny sovětské vojáky, kteří padli do zajetí nebo se za jiných okolností (na př. na Ukrajině vítali Nemce s kyticemi v ruce, jenže když lidé zjistili, co dělají Němci civilnímu obyvatelstvu, otočili.) přidali k wermachtu, čili nepříteli. Tito vojáci bojovali v německých uniformách a jednou byli pod Vlasovem, jindy byli převeleni pod Buňačenka, Kaminského (jeho brigáda byl později do zařazena Waffen-SS jako útočná brigáda SS R.O.N.A.)či pod jiné velitele. Obecně prosluli nesmírnou krutostí, dokonce velitele vojáků podílejících se na likvidaci Varšavy sami Němci popravili pro neskutečná zvěrstva.Uvědomte si,že vlasovci utíkali před postupující Rudou armádou a chtěli si vylepšit svou imidž, jak bychom řekli, a tak 6. května 1945 v některých částech Prahy pomohli českým povstalcům, ale už 8. v ranních hodinách "zdrhali" směrem na Beroun do amerického zajetí, v době, kdy Němci zahájili mohutnou ofenzivu, vraždili české lidi, ničili, co se dalo. Vlasovci měli smůlu. Američané moc dobře věděli, kdo jsou zač(vlasovci se v protipartyzánských komandech podíleli na Slovensku a na Moravě na spoustě zločinů i na civilním obyvatelstvu, když se vydávali za rusky mluvící partyzány. Obzvláště nebezpeční byli při akcích namířených proti partyzánům. Byli krutí, vraždili, znásilňovali a drancovali."Proslavili" se i v Sovětském svazu nesmírnou krutostí a navíc zradili svou vlast-přidali se k nepříteli)a vydali je sovětům. A tato svoloč prý osvobodila Prahu. Nikdo nechtěl s nimi mít nic společného, odvrátila se od nich i Česká národní rada, která byla zpočátku vděčná za jakoukoliv pomoc.Ale pan Hřib, měl by se přejmenovat na muchomůrku zelenou,je jiného názoru, podle něj osvobodili Prahu vlasovci. Jedna mladá nadějná redaktorka či co to bylo, dokonce prohlásila, že nebýt vlasovců, trvala by válka v Praze ještě pár dní. Nesmysl. Neřekli jí, že Rudá armáda tempem spěchala od Drážďan a z Moravy ku Praze a 8. května už byla před Prahou; proto Němci sbalili svých pět švestek a prchali z Prahy k amíkům. Proto 8. odpoledne podepsali kapitulaci. 9. května velmi brzy ráno vstoupila Rudá armáda do města prakticky ze všech stran.Německo podepsalo kapitulaci už 8. 5. a Hitler byl od 30. dubna mrtev. Poslouchat televizi je o infarkt. V rozhlase se občas objeví někdo solidní a nelže. Na př.Andor Šandor |
|
|
|
|
Pro TV, Hřiba, Novotného a jiné přepisovače historie:
Němci před koncem války vyhrocovali represe i vzájemné vztahy s Čechy. Pro boj s partyzány byly vytvořeny zvláštní jednotky, které postupovaly podle služebního řádu pro potírání banditů, a KH Frank vydal v červenci 1944 tzv Feuerschutzstellung und Schießbefehl, který opravňoval při represích zabíjet i civily a dokonce i celé vesnice. Ačkoliv není tento pokyn tak známý jako Heydrichovo „vyhlášení civilního výjimečného stavu“, mělo podobně drastické důsledky.
Výsledkem bylo v dubnu a květnu 1945 několik vypálených a vyvražděných vesnic na východní Moravě – Ploština patří k nejznámějším, ale byl tu i Salaš na Moravě, Zákřov, Vařákovy Paseky a později Javoříčko na Olomoucku. Zabíjeli i děti starší 15 let, některé oběti upalovali zaživa. Během květnového povstání, když nacisté nervózně lámali odpor při ústupu na Západ, vyvraždili vesnici Leskovice u Pelhřimova. Při bojích okolo Prahy, pak jednotky SS bojové skupiny Wallenstein postříleli obyvatele Dolních Břežan u Prahy anebo civilisty v Lahovicích na soutoku Berounky a Vltavy.
Němci úmyslně vyzbrojovali německé civilní obyvatelstvo, což si český odboj vyložil jako přípravy na gerilovou válku pro dobu „až se to zvrtne“. O tom jsou zprávy odboje už ze srpna a září 1944. Němečtí civilové pak skutečně vraždili a během povstání v Praze stříleli i do lidí na ulici. Počínali si krutě, dle Stehlíka třeba vypichovali zajatcům oči...
Málo se mluví o tom, že v okamžiku vypuknutí povstání byla v okolí Prahy nebezpečná koncentrace německých vojsk, která se po pohybu východní fronty ještě zhoršila. Předně na jih od Prahy se nacházelo obrovské vojenské cvičiště zbraní SS Böhmen s bojovou skupinou Wallenstein. Spadali pod vrchní velení šílence jménem von Pückler-Burghauss, který v době povstání velel esesákům z budovy právnické fakulty v Praze, pak se přesunul na benešovské cvičiště. To jeho esesáci zabíjeli civilisty v Dolních Břežanech. Von Pückler-Burghauss bojoval až do 12. května, kdy spáchal sebevraždu v Čimelicích. Na východě bylo cvičiště Milovice s bojovou skupinou Milowitz a na jihozápadě v Brdech cvičiště Kammwald. Kromě nich se k Praze obrátila i bojová skupina generála Reimanna od Českého Brodu a ze severu od Litoměřic vyrazila k Praze bojová skupina 4. pluku SS Der Führer.
Z největších zločinů spáchaných nacisty během Pražského povstání je možné zmínit:
|
|
|
|
|
Vraždění v Horní a Dolní Krči, na Pankráci a v Michli - podle seznamu policejního ředitelství celkem 173 zavražděných (z nich 49 žen). Z toho zejména:
Masakr v Úsobské ulici v Horní Krči (dnes ulice Obětí 6. května) - 6. května 1945 - 51 obětí
V domě č.p. 254 zavražděno 16 civilistů, v domě č.p. 255 zavražděno 35 civilistů. Z celkem 51 obětí bylo 16 dětí a 18 žen.
Masakr u Brettschneiderovy vily (Hornokrčská ulice) - 7. května 1945 - 14 obětí
Vražda zajatců v Doudlebské ulici - 8. května 1945 - 23 obětí
Vraždění v okolí školy na Zelené lišce - 6. - 8. května 1945
Masakr na Hybernském nádraží (dnes Masarykovo nádraží) - 8. května 1945 - 53 obětí
Masakr v Lahovicích - 7. května 1945 - 59 obětí (21 zavražděných)
Vražda zajatců u Jeleního příkopu - 7. - 8. května 1945 - 21 obětí
Masakr ve škole Na Pražačce - 5. - 8. května 1945 - 44 identifikovaných obětí
Vraždy civilistů v Brněnské ulici (dnes Koněvova) - 7. května 1945 - min. 5 obětí
Vražda zajatců v ulici Pod Habrovou - 8. května 1945 - 20 obětí
Vraždy civilistů v Hlubočepích - 8. - 9. května 1945 - min. 5 obětí
Vraždy zajatců u Právnické fakulty - 5. - 8. května 1945 - asi 20 obětí
Vraždění v Kobylisích a Libni - 7. května 1945 - min. 25 obětí
Vraždy rukojmí z Dejvického nádraží 5. - 8. května 1945 v budově Kadetky, asi 20 obětí
Postřílení zajatců v Praze-Kyjích - 7. května 1945 - 6 obětí
Vraždy na Chodově - 7. - 8. května 1945 - 28 padlých a 16 zavražděných |
|
|
|
|
| Jméno: | XY |
| Datum: | 10.05. 16:08 |
| Titulek: | Hold Rudé armádě je namístě | odpovědět |
Vzdát hold je tedy naprosto namístě. 20 000 000 milionů vojáků Rudé armády nahnaných v rámci celosvětového šílenství do smrti, kteří nás svou obětí vytrhli za spárů německého fanatismu a šílenství. Je k tomu potřeba mluvit o tom, co bylo a co následovalo? Ne. Rozhodně ne. Je třeba si to pamatovat, ale stejně jako při poctě zemřelému na pohřbu nevytahujeme, že kradl a smrděl, ale snažíme se vyzdvihnout jeho světlé stránky, není naší úlohou na výročí konce války plnit média prohlášeními, že se Sovětským svazem na věčné časy to nebyl až tak dobrý nápad. To samé se sochou maršála Koněva. Náš vděk mu za osvobození Československa, ne pouze sebestředné Prahy, skutečně náleží. Je to prostě pocta mrtvým, ne úlitba živým, s kterými souhlasíme (nebo nesouhlasíme). Slova primátora Hřiba jsou ubohá. Pochopitelná, ale nedospělá. Nedokáže vidět svět v širších, než těch svých uzoučkých mantinelech politiky současnosti.
A jen tak, na závěr - Rudá armáda po porážce Německa odjela do své domoviny. Osvobozená území Československa si neponechala ve svých rukou a nezaváděla nám tu komunismus. Ten jsme si o tři roky později zvolili sami při volbách. Se Sovětským svazem na věčné časy, to byla naše svobodná volba ve svobodných volbách roku 1948. Takže nazývat Rudou armádu okupační armádou? Rudá armáda přijela okupovat až v roce 1968 a to, opět překvapivě, na naše vlastní pozvání reprezentované soudruhem Bilakem. |
|
|
|
|
V houfu deseti hnědých slepic měli jsme jednu bílou. Pipiny neměly v té době pevné ideové vedení, sežrali jsme jim kohouta, kulhal nebo blbě kecal, nebo co, a tak v hejnu zavládla anarchie, svévole, v konečném efektu i šikana a zločinnost. Jakmile se bílá slípka přiblížila k ostatním, šly po ní jako slepice po flusu. Začala chodit s krvavým hřebínkem, potom i s krkem pod ním rozervaným do živého masa. Byla chudinka taková smutná, když si s velkým odstupem od hejna zakrvácena vyhrabávala svůj chléb vezdejší pernatý.
Snažil jsem se nastolit nějakou politickou rovnováhu, a když ty agresorky honily svou oběť, dával jsem skrze létající kamínky zahulit jim, musely zdrhat, ale moji šikanu si nespojily s tou jejich. Blbé slepice.
Skončilo to tak, jak to na tomto světě chodívá: místo abychom potrestali agresorky, ukončili jsme trápení té bílé a byla k nedělnímu obědu. I na pekáči vypadala tak nějak smutně.
Proč tohle píšu, ve všestranně pohnutých dobách? Podobenství. Bílá slepice Rusko se stala předmětem šikany ze strany hnědých a šedivých slepic z hejna zvaného NATO. Není nutné nějak podrobněji rozebírat.
Jenže natoidní kurové narážejí na několik pro ně nepříjemných okolností, které jim šikanu znesnadňují. Bílá slepice je bohatá, ovládá území, ve kterém je možné obrazně i doslova mezi mnoha pšeničnými vyhrabat i zlatá zrna. Má silné, skoro až ocelové pařáty, které by barevným slepicím uštědřila nejeden krvavý šrám. Je to nespravedlivé, takhle nám ztěžovat naši oprávněnou liberálně-demokratickou šikanu.
Některé dost nahnědlé slepice jsou z toho až perplex a v jednom zvlášť čmelíky zamořeném kurníku, v zoufalství bezmoci a spravedlivého hněvu, začaly urážet maminku a babičku bílé slepice, které jim nedávno zachránily život před kunou. Že prej to byla hodná kuna, že nás před ní nikdo nemusel zachraňovat, protože přinášela vyšší kulturní a civilizační úroveň a pouze jí při osvětové výpravě do říše bílých slepic sem tam ujela ruka. To se přihodí ajncvaj, i v lepších rodinách. A že i ty oběti bílých slepic nebyly vlastně oběti, že se bílé uniformované nosnice v podstatě uchlastaly k smrti.
I další vývoj je známý, socha slepice (přezdívané Lóšaď) weg, následoval kufřík, projímadlo, postele.
A jedna z těch našich slepic, už úplně hnědá, což je vhledem k jejímu etnickému původu dost divné, prohlásila, že by si už nikdy od bílé slepice nenechala pokouřit, natož se nechat zachraňovat.
Už nikdy. |
|
|
přidat názor |
|
|
