JIŘÍ KOBZA a Tomáš Doležal připomínají velevýznamnou (a poučnou) událost naší nedávné historie, pro kterou se "kupodivu" v kalendáři "významných dnů" dosud nenašlo místo.
15. březen, den obsazení Československa Hitlerovým Německem, dosud není – naprosto hanebně a nepochopitelně – uveden ani mezi významnými dny České republiky, které definuje Zákon o státních svátcích. To se snaží napravit skupina poslanců SPD příslušnou legislativní novelou, která zatím čeká na zařazení do tzv. prvního čtení ve Sněmovně.
Za dobu německého nacistického protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně 8.200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3.400 osob zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. A nanejvýš nutné je zdůraznit, že jen v domácím odboji zahynulo na 100.000 Čechů.
V tomto kontextu je tedy skutečně neslýchané, že v předmětném zákoně, vzhledem k úctě k historické pravdě - a s ohledem na úctu k obětem německé okupace a pozůstalým po nich - 15. březen dosud nefiguruje (zatímco srpen 1968 ano). Není to nedopatření či náhoda.
Pokračování na: http://www.novarepublika.c z/2020/03/boj-tehdy-i-dnes -proc-si-nemame.html
Smažte mezery.
|
