zpět na forum

Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:26.03. 09:06
Titulek:Akát u Vojtěcha byl nemilosrdně vykácen....odpovědět
U Vojtěcha samovolně vyrostly vedle sebe dva stromy. Rychle rostoucí topol bílý Linda (vyhlášený jako památný strom) a trnovník akát, donedávna považovaný za nežádoucího vetřelce a spíš plevel než pořádný strom. Akát je totiž velmi invazivní,šíří se rychle do okolí svými výmladky. Je ale velmi odolný, nevadí extrémně tvrdé podmínky. Zatímco ostatní cizí zavlečené dřeviny jsou už dávno považované za místní, akát byl pořád považovaný za cizáka, i když první akát byl u nás vysazen roku 1603. Jenže v současnosti v době klimatických změn - rychlé oteplování a nedostatku vody musíme akát vzít na milost, protože naše stromy mají problém se přizpůsobit měnícím se podmínkám. Jasany podléhají houbové chorobě chaláře, smrky beznadějně usychají pod ataky kůrovce, břízy v nížinách mají nedostatek vody a nesnášejí vysoké teploty, borovice napadají noví škůdci a choroby, spoustu stromů ničí časté mohutné vichřice atd. Mnoho stromů usychá, nové výsadby nejsou schopné se ujmout, zeleň mizí z našich měst a z krajiny. Města, která jsou spravována moudrým vedením spolu s nadšenými úředníky - skutečnými ochránci přírody, mění svůj přístup k vegetaci ve městě. Snaží se uchovat každý strom a keř pokud je to možné, nezbavují se velkých stromů, které jsou z ekologického hlediska významnější než nespolehlivá nová výsadba.

Vraťme se k akátu: odbor ŽP si nechal vypracovat posudek firmou Arbonet (ing. Žďárský), samozřejmě v neprospěch stromu. Nechal si zaplatit, vyhověl požadavkům OŽP. Popsal akát jako poškozený, nekvalitní a nebezpečný. Bylo rozhodnuto o vykácení stromu. Spolek občanů Neratovic se odvolal na kraj, protože považoval posudek Arbonetu za zkreslený, účelově vytvořený v neprospěch stromu. Kraj bohužel kácení potvrdil. (Není se co divit - Neratovice mají úzké vazby na Stř. kraj - L. Mrzílková je krajská zastupitelka a tajemník Městského úřadu byl zaměstnán na kraji na odboru ŽP.) Takže zbytečně padl další velký strom, který měl vliv na mikroklima oblasti u Vojtěcha a současně chránil mohutný, ale křehký památný topol.

Je otřesné, že právě v době, kdy se mění klima (otepluje se, bude chybět voda), město se lehkomyslně zbavuje stromů a keřů a tím těžce poškozuje obyvatele města. Zvyšuje se rozpálenost města, vysoké letní teploty ohrožují zdraví lidí. Uvědomuje si to vedení města a OŽP? Asi těžko. Když město ve skutečnosti řídí žena, která se kdysi vydávala za ekoložku a dnes tvrdí, že na dětská hřiště nepatří stromy a nepatří vůbec do města.
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:26.03. 09:07
Titulek:Už se nevešlo...odpovědět
Předpokládám, že půjde příkladem občanům a na své zahradě nechá vykácet všechny stromy.
Jméno:KAFKOVÁ <kafkovakveta@seznam.cz>
Datum:26.03. 13:21
Titulek:DOTAZodpovědět
MOC MĚ ZAJÍMÁ, JACÍ BROUCI JSOU NA VŠECH KNMENECH V ALEJI LIP V ULICI 28. ŘÍJNA A TO VE VELMI VELKÉM MNOŽSTVÍ A ZDA STROMŮM NEŠKODÍ. DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ NĚJAKÉHO ODBORNÍKA.
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:26.03. 13:51
Titulek:hmyz na lipáchodpovědět
Už jsem o nich psala článek. Není to brouk, je to ploštice, jmenuje se blanatka lipová a lípám neškodí. Saje štávy na různých bylinách.

Článek na nerátkách:
Co to je na těch lipách? Proč to nepostříkají?

Tyto a podobné otázky padaly mnohokrát během minulého a letošního roku. Na kmenech lip se objevily shluky malých okřídlených živočichů v takovém množství, že si jich všimli i neteční chodci v ulici 28. října.

p>Především co to je. Je to hmyz a patří mezi ploštice. Ploštici poznáte podle toho, že páchne. Stačí, že některá sedne na malinu a hned cítíte charakteristický zápach. Patří sem červené ruměnice, které se za krásného počasí hromadí u paty kmene lip, ale také nepříjemné štěnice či známé vodoměrky.
Hmyz se nazývá blanatka lipová a postupně se začala šířit k severu ze západního Středomoří – Maroka, Tuniska, Portugalska, Itálie a j. spolu se stoupajícími teplotami. Poprvé se objevila v Brně v roce 2004 (v roce 2009 v Praze na Spořilově). Larvy jsou tmavě červené a vyvíjí se pouze na lipách, dospělí jedinci mají růžově zbarvenou střední část polokrovek, které se stříbřitě lesknou a tím na sebe zdálky upozorňují. Najdeme je na nejen na lipách, ale i na javoru, dubu, modřínech.

Na podzim se dospělí jedinci začnou shromažďovat na kmenech lip v prasklinách a škvírách, kde v houfech ve více vrstvách na sobě přezimují. V silných mrazech svrchní živočichové zahynou, spodní přežijí. V březnu a dubnu se začnou rozlézat na tenčí větve a listy. Koncem jara se začnou stěhovat na byliny a tam se začnou rozmnožovat. Během června a července definitivně opouštějí stromy, na kterých přezimovaly.

Čím se živí? Jako všechny ploštice sají rostlinné šťávy; někdy na nezralých plodech broskví a meruněk. Alergie nebyly zaznamenány.

Ve střední Evropě nebylo dosud pozorováno významné poškození pěstovaných rostlin. V každém případě se jedná o vpád nového živočicha do naší oblasti a teprve budoucnost ukáže, jak se zde bude chovat. V jižních státech se jedná spíš o „obtěžování“ lidí nahromaděnými blanatkami (na stěnách budov, na dětských hřištích, někdy i v domácnostech) než poškozování přírody.

Kuriózní případ se stal v Německu, kde na návštěvníky restaurací začaly „pršet“ ze stromů stovky ploštic, takže se hosté začali restauracím vyhýbat. Dovedu si představit, jak u nás v Neratovicích by byly stromy okamžitě vykáceny.

Není tedy nutné blanatky likvidovat postřiky, které škodí zdraví a nejsou vůbec nutné.

přidat názor
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz