Křepela se tváří v tvář zbraním rozhodl pokusit se o útěk a rozběhl se ke staré šachtě. Němci ho ale dostihli. Později byl nalezen mrtvý, s mnohačetnými poraněními včetně proražené lebky.
Vzápětí Němci spustili palbu, Pardus byl zasažen, ale po chvíli se probral. Henleinovci se na něj sesypali a jeden z nich ho dvakrát udeřil hornickým krumpáčem do hlavy. Pardus zůstal nehybně ležet v tratolišti krve, útočníci si mysleli, že je mrtvý, což mu zachránilo život. Brzy na to dorazil do vsi četnický autobus s posilami. Strhla se další přestřelka. I v ní měli čeští četníci své padlé, Když večer dorazila další posila z Karlových Varů, nastal v obci konečně klid. Na pár dní….
Četník Jan Pardus přežil s prolomením lebeční kosti, průstřelem ramene, zlomením prstu levé ruky a četnými zhmožděninami, jeho žena s otřesem mozku a také s mnoha pohmožděními. Pardusovi Němci jeho statečný odpor nezapomněli a po vzniku protektorátu ho začali vinit ze smrti vůdčího habartovského ordnera Plasse v tehdejším boji. Zatkli jej, nejdříve skončil ve vazbě v Pardubicích. Pak ho převezli do Prahy a byl odsouzen k trestu smrti, který nakonec nebyl vykonán. Zemřel až v roce 1994 ve věku 85 let. Podle vzpomínek jeho dcery byl až do posledních dnů fyzicky i duševně velice zdatný. |