|
|
| Projela jsem dnes skoro celé město, ptala se lidí, ale nikdo neviděl žádný kropicí vůz, který by zchladil rozpálené ulice. Obvolala jsem svoje spolužáky v jiných městech a ejhle, ve většině z nich se kropilo, mlžilo nebo stříkaly vodotrysky na veřejných plochách. Jen u nás nic. Odpoledne už nebylo možné se pohybovat po ulicích, vše bylo rozpálené. Pro staré a nemocné lidi už bylo nebezpečné vyjít ven. Víte, co nám totiž chybí? Nejen kropení ulic, ale i odpočivné kouty s lavičkami a stolky obklopené stinnou zelení. Měly by být co nejblíže místu bydliště. Máme spoustu hřišť pro děti, ale pro seniory nic. Naše vedení ale na staré lidi nemyslí, většina z nich má rodinné domky se zahradami nebo si vyjedou se svou jachtou do zahraničních destinací. Kromě toho nikdo z nich nepočítá s tím, že by někdy zestárli... |
|
|
