|
|
| Jméno: | S.T.U.V. |
| Datum: | |
| Titulek: | Autor Petr Hájek | |
| Obecně se prý máme smířit s tím, že COVID-19 tu s námi již bude stále. Nikdo ovšem nedokáže odhadnout, co to bude v praxi znamenat. Stovky (a snad již tisíce) „mutací“ nám zatím ukazují jen záblesky jeho podoby. Příště například nemusí zdaleka tolik útočit především na starší či chronicky nemocné jinými chorobami, jejichž průběh komplikuje až ke smrti. Vedle nich to mohou být děti.
V jedné z nejzatíženějších oblastí italského Bergama (a na řadě dalším míst světa) se projevila choroba, jejíž průběh lékaři přirovnávají k tzv. Kawasakiho nemoci. Ta způsobuje u dětí do pěti roků záněty cév, srdce či syndrom toxického šoku. Nakažení nemocí, kterou zatím nazvali PIMS-TS (zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšilo třicetkrát. Také v New Yorku už na toto zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností zemřel čtrnáctiletý chlapec. První úmrtí na tuto nemoc ohlásila i Francie, kde dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.
Přibývají i další projevy. Možná nejzávažnější však je zjištění, že k nákaze jsou vnímavější více muži než ženy. To by samo o sobě ještě mnoho neznamenalo (muži jsou přece plemeno odsouzené k vyhubení i z ideologických důvodů), ale drtivé je zjištění, že se u mnohých nemoc dlouho „skrývá“ ve varlatech, přičemž způsobuje neplodnost. A „omezení“ populace je přece právě jeden ze základních cílů... S jásotem přijímané rozvolnění karanténních opatření je tedy smíchem veskrze předčasným. Až ten, kdo se bude smát naposledy, se zasměje nejlépe. Vzhledem k tomu, co se děje (a není možné, aby se dělo jinak), to lze tušit. Státy závislé na turistice již spíše dříve, než později zaplaví opět již bezstarostní návštěvníci. Vzpomínka na daleko menší počty lyžařů „importujících“ před pár měsíci koronavirus do naší vlasti, budou zapomenuty.
|
|
|
