| Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké kulomety, granáty a pancéřové pěsti. První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé stíhače tanků StuG a tanky PzKw III, IV se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. V noci na 6. května se zúčastnila bojů proti Němcům také 1. divize Ruské osvobozenecké armády gen. Sergeje Buňačenka. Vlasovci se chtěli účastí na povstání vykoupit a zajistit si tak lepší zacházení od spojeneckých armád po skončení války. Jak nečekaně do bojů zasáhla, tak nečekaně skončila. Tento den začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla.Kobercové bombardování se však neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s Rudou armádou. Největší tíhu a nápor bojů ale nesli čeští povstalci. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili, jako živé štíty. Vlasovci bojovali hlavně na okraji Prahy na západním břehu Vltavy. Dne 7. května byla československým rozhlasem vysílána výzva generála Vlasova, jejíž náplní byl požadavek všeobecné německé kapitulace. Cituji: „Štáb armády generála Vlasova vyzývá veškeré
německé branné síly ve Velké Praze k bezpodmínečné kapitulaci. V případě neuposlechnutí bude použito všech prostředků až k úplnému zničení. Praha je námi
obklíčena." Generál Vlasov chtěl být vítěz a osvoboditel Prahy. Všechno utrpení a oběti českých lidí by byly odsunuty do pozadí. Není se co divit, že Česká národní rada, která byla de facto představitelkou české vlády považovala jednotky generála Vlasova za dobrovolnou pomoc a ponechala si právo jednaní s nepřítelem. Zejména výzvu ke všeobecné kapitulaci německých ozbrojených sil v pražském prostoru a její přijetí si vyhradilo vrchní velitelství československých ozbrojených
sil.“ Vlasovci proto odmítli postupovat dále. Jednou zradili svou vlast a přidali se k nepříteli, byli ochotní zradit kohokoli. Jak je zřejmé, jejich pomoc nebyla nezištná. Po mnoha složitých rozporuplných jednáních se ROA začala 8. května stahovat do míst, odkud dne 5. května vyrazila ku Praze. |
