|
|
| Jméno: | J. |
| Datum: | |
| Titulek: | Pokrač. 2 | |
| A jaká je tvoje zahrádka?
Pokaždé, když se setkám s dalšími podobnými výsledky péče o městskou zeleň nejen u nás, v České Lípě, nesmírně se mě to dotkne. Doslova to zabolí. Jeden den procházím pod košatým stromem s korunou plnou štěbetajících ptáků a druhý den mě omráčí čtyři pahýly s výsměšně ponechaným hnízdem na jednom z nich. Nejsem žádný ekoterorista, ale v takových chvílích mám nutkání použít násilí. Rozumím tomu, že jisté zásahy v rámci ozdravení a bezpečnosti jsou prostě nutné. Ale měly by to být kroky šetrné jak k přírodě, tak k našim investicím.
Lidé, kteří finanční prostředky vyčleněné na tuto činnost za nás spravují, by ke své práci měli přistupovat zodpovědně a dohlížet na to, aby zadané práce byly odvedeny po všech stránkách kvalitně a odborně. Takhle to zatím vypadá, že jde spíš o kvantitu a na základě dlouhodobých dobrých vztahů zadanou zakázku. Zjevně to už léta funguje, židle jsou zahřáté, pocit zdánlivé nepostradatelnosti je vybudován, tak proč něco měnit, že? Mimochodem, jestlipak mají osoby spravující českolipskou městskou zeleň také nějakou kolem svých domovů? Velice by mě zajímalo, zda podobnou péčí zahrnují i majetky vlastní. Jakpak asi udržují svoji zahrádku? Ačkoliv, bez tohoto zjištění se asi raději obejdu.
Hlavně aby už konečně zadul svěží vítr a přinesl změnu pohledu na péči o městkou zeleň nejen do inkriminovaného odboru, ale aby zároveň odfouknul závoj z očí dalších zainteresovaných stran. Nesmírně bych si přála, aby osoby, které mohou něco změnit, našly čas naslouchat a chuť porozumět. Aby Česká Lípa byla ještě krásnější, čistá, živá a zelená.
Radka Mothejzíková
Zveřejněno v Českolipském deníku 3.5. 2020 |
|
|
