|
|
| Už několik dní za sebou v noci mrzne. Včera, 31. března, jsme se dokonce probudili do zasněženého dne. Už při prvním nárazu mrazu zmrzly kvetoucí meruňky a nakvétající broskve. Všichni se utěšovali tím, že strom naštěstí nikdy nevykvete najednou a jeden mráz nevadí. Strom nikdy nevykvete naráz. Na jedné straně koruny jsou rozkvetlé květy, na druhé ještě poupata, které ještě vykvetou. Jenže druhý den mrzlo znovu a stejně mrzne už pět dní za sebou. Tomu už neodolají ani malé plůdky na odkvetlých stromech. Dnes v noci bylo dokonce na Jizerkách mínus - 23 stupňů Celsia. Vidím tu zkázu z okna. Pásy bílých kvetoucích stromů myrobalánů, kterým se říká špendlíky, zhnědly, pak znovu trochu vykvetly a pořád méně a méně. Dnes jsou bílé už jen malé vrcholky stromů. Takže peckoviny jsou v háji. Nebudou meruňky, broskve, švestky, někde i třešně, višně, hrušky. A to nám meteorologové slibují opět hodně horké a velmi suché léto. Moc mi to připomíná deset egyptských ran. (Pro méně znalé historie: Mojžíše Bůh poslal zpátky do Egypta, aby vysvobodil svůj lid z otroctví. Mojžíš požádal faraona, aby Židy propustil, aby je mohl dovést zpátky do země zaslíbené - Kanaánu. Jenže jednání s faraonem bylo neúspěšné, a tak Bůh potrestal Egypt deseti ranami. Žáby, krev, kobylky, tma (jako v Egyptě), mor, mouchy, vředy, pobití prvorozených...To už bylo na faraona příliš a tak jim dovolil odejít. Tož my máme letos také ty rány. Vichřice, koronavirus, mráz v nevhodnou dobu, sucho...bože, co nás ještě čeká... |
|
|
