| Samozřejmě, byla jsem tam, a děkuji i tímto Sovětskému svazu, že nás osvobodil, ať se místní chlívky třeba zblázní. Nebyly tam desítky lidí, ale stovky. Dvě, tři. Pak několik známých osob, mluvili všichni v jednom duchu: maršál Koněv pozastavil holokaust, díky jemu za osvobození Prahy a dalších částí republiky, on a jeho armáda způsobili, že jsme vůbec tady, podle Heydricha jsme měli skončit v plynových komorách jako židé nebo být poněmčeni či jako otroci sloužit vítězným Němcům za Uralem. S 68 neměl nic společného, jak tvrdí pískající fanatici. V 68 byl už totiž už pět let v důchodu, velmi nemocný a starý. Maďarsko? Byl voják, musel poslechnout, kdyby odmítl, šel by jiný, on by skončil v nejlepším případě ve vězení nebo v gulagu, v horším by byla pro něj kulka. Zpátky do dětství: někdy se rozpomínám na čas, kdy nad námi, dětmi s rodiči, skrývajícími se za zídkou s kopřivami (!), létaly z obou směrů dělostřelecké granáty - od opevněných Němců v lužních lesích a postupující Rudé armády. Naštěstí zvítězila, jen ten pamprd Kolář, starosta Prahy 6, to nechce slyšet. Když maršál Koněv vstoupil do Prahy, nebyla osvobozená od fašistů, ti jen utíkali, aby je zatkla Americká armáda. Němci měli z Rusů hrůzu, nedivme se, podle toho, jak s nimi Němci zacházeli (Waffen SS si oblíbila věšení, na stromech visela celá sovětská města: muži, ženy, děti...A ti naši zmrdi přišli pískat k pomníku, kde lidé kladli kytice a věnce. Stál tam takový mladíček, tak 14 -15, ptala jsme se ho, proč tam je: "Slyšel jsem hluk, tak jsme si chtěl vzít americkou vlajku, nakonec jsem vybral EU". "Jo a proč jsem tady? Lidé si chválí, jak bylo za komunistů dobře a tak jsem přišel protestovat, protože nechci, aby se vrátil. Že tomu nerozumím? Jestli čtu? Jsem na gymnáziu a prostudoval jsem si cosi."
Chudák malý, zmanipulovaný. Vše se musí chápat v souvislostech, ne jen drmolit naučené fráze. |
