| Slovo defenestrace znamená vyhození z okna. Z latiny de je pryč nebo z, fenestra (2.p. fenestrae) je okno.
Co se tenkrát 30. července 1419 stalo?
Důvodem byly spory s králem Václavem IV. a snaha převzít moc v Praze. To vše bylo příčinou první pražské defenestrace, při níž husité vyházeli z oken novoměstské radnice šest konšelů a purkmistra.
Účastníci se nejprve shromáždili v chrámu Panny Marie Sněžné, kde kázal kněz a pozdější vůdce pražských radikálů Jan Želivský. Násilný převrat byl předem plánován, mnoho stoupenců Želivského se dostavilo ozbrojeno. Po kázání se v čele davu a tělem božím (= hostie ve schránce v proštípí dřevěné tyče) nad sebou (čímž porušil zákaz procesí) odebral k farnímu kostelu sv. Štěpána, který byl před únorem (1419) husitským působištěm a kde probíhala nedělní mše. Vyhnali přítomné a zdevastovali i blízkou faru, možná zde Želivský uskutečnil bohoslužbu za první vítězství. Krátce před půl desátou se dav Žitnou nebo Ječnou ulicí vydal před nedalekou Novoměstskou radnici, kde na radních pod vedením purkmistra Jana Podivínského požadoval propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí. Někteří konšelé byli po útoku na radnici vyhozeni okny na kopí a sudlice a krutě ubiti. Dle svědectví Vavřince z Březové se útoku na radnici zúčastnil Jan Žižka.
Od tohoto dne už nic nemělo být jako dřív.
P.S.: Krále Václava IV. zpráva o zabití jím dosazených konšelů dostihla na Novém hradu u Kunratic a vyvolala u něj záchvat hněvu, se kterým bývá spojována jeho smrt o několik týdnů později.
Později byl tento způsob vzpoury pokládán za ryze český. Další defenestrace proběhly roku 1483 a 1618.
1483: Tato defenestrace se udála 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně. Z oken příslušných radnic byli vyhozeni staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů.
1618: K této defenestraci došlo 23. května 1618. Byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Zahájila české stavovské povstání. Při této akci byli z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic[4] a písař Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech.
V Neratovicích žádná defenestrace (zatím) neproběhla. |
