| r.Ivo, kdyby to byli brouci, měli by na zádech krovky, pod nimi složená křídla. Tento černý hmyz krovky nemá. Není to tudíž brouk, ale PLOŠTICE. Poznáte je podle toho, že hnusně páchnou. Jistě jste si už někdy utrhli malinu a řekli: BR, fuj a fuj...Na malině hodovala ploštice. (Ploštice ruměnice pospolná žije na lipách, stejně jako nám už známá blánatka lipová, ta přišupajdila ze Středozemí a další přibývají...)
Ploštice má na zádech polokrovky, z poloviny pevné a z poloviny blanité a pod nimi křídla. Někdy křídla chybí. Ústní ústrojí je bodavě sací a převážná většina ploštic saje rostlinné šťávy. Výjimkou jsou na př. vodoměrky a štěnice, první jsou dravé a druhé sají krev. Jejich samozřejmě více.
Nenašla jsem název té naší ploštice, možná je to hladěnka, možná janovcová, ale nejsem expert na ploštice. (Ještě by to mohla být hladěnka zimostrázová, vše z jižní Evropy. Ale to je jen můj odhad. Hladěnky jsou dravé). Pokud je to ona, živí se mšicemi a to by bylo dobré. Je to asi odkudsi zavlečené nebo postupuje spolu s oteplováním (které tatíček Klaus tvrdě popíral...). Možná zavlečené s rostlinným materiálem, naše školky vesele odebírají výpěstky z ciziny, (také má vliv doprava a obchod) tak sem byl zavlečen z Číny zavíječ zimostrázový, jehož invaze polevily. ). Tak skončí i populace této černé ploštice, zřejmě nyní nastal bouřlivý růst ploštice, tzv. gradace, která se přirozeně sníží na normální hustotu. Gradace má vždy různou periodu. Ještě existují ploštičky, síťnatky, klopušky, kněžice, splešťule, jehlanka, vroubenka, znakoplavka ...vše jsou ploštice. Mě se líbí ta změť výstižných českých názvů, kam se hrabe angličtina.
Pokud vám ploštice vadí, balkon smeťte, v bytě vysajte a pytlík zahoďte do kontejneru. A zvykejte si na nové a nové živočichy, zatímco ti naši vymírají i díky lidem jako je Hmyzu zdar. |
