| Jak jsem to zjistila. Dopoledne jsem usoudila, že mi nehrají některé pozemky v územním plánu, a proto, že se mi neotvíral na počítači hlavní výkres, vydala jsem se na úřad, že si je v hale prohlédnu na výkrese, který tam byl vystaven. Vešla jsem a NEBYL. Nevisel. Místo něj visely fotografie jako předtím. Procházejícího městského právníka jsem požádala, zda mi dosvědčí, že výkres není vystaven. Místo přitakání na mě spustil jakési právnické kličky, tak jsem ho opustila a vydala se do čtvrtého patra na odbor výstavby k M. Čákorové, která má na starosti územní plánování. Ptala jsem se, proč není hlavní výkres vyvěšen v hale? Odpověděla mi, že jej ještě nestačili vyvěsit po veřejném projednání v úterý 25. 6. 2019. Od úterý???? To si dělá srandu. Požádala jsem ji, aby zaprotokolovala, že hlavní výkres není k dispozici veřejnosti k nahlédnutí. Odsekla mi, že to neudělá. Opakovala jsme svoji žádost (podle par. 18 správního řádu se musí zaprotokolovat každé jednání na úřadě, ale nedodržuje se). Opět mi naštvaně odsekla, že NE. Dobrá. Tak jsem šla za vedoucí odboru výstavby, nebyla přítomna. Nechala jsem se objednat urgentně u tajemníka, šel se mnou za M. Čákorovou. A nastala komedie. Najednou vytáhla napsaný protokol, prý na to přece potřebovala čas. Tvrdila, že výkres nemusí viset, že to není nikde uvedeno, stačí, že je k dispozici v elektronické podobě. Pak tvrdila, že jsem požadovala, aby byl vyvěšen za výkladem v Bille (!), tak to byla kardinální lež, kdyby byla chytrá, věděla by, že Billa nemá žádný výklad, je celá oblepená, takový blbec nejsem, abych něco takového požadovala. Pak prohlásila, že jsem chtěla, aby byl územního plán vyvěšen v Kulturáku, ano, ale to bylo v případě návrhu, jenže tam prý být nemůže. Proč by ne? Návrh Metropolitního plánu Prahy byl vystaven v Centru architektury a městského plánování (CAMP), kde byl vystaven hlavní výkres a vybraná schemata. Od 1. června do konce výstavy pak byli odborníci připraveni konzultovat každý všední den. Kromě toho putoval po městských částech v pojízdném kontejneru. Městské části pořádaly veřejná setkání pro veřejnost nad návrhem Metropolitního plánu. Čas na prostudování plánu byl navíc prodloužen o dva měsíce. Liberec zorganizoval sedm besed s veřejností. Když se chce, jde všechno. Ale tady se nechce.
Ale pokračujme. Když začala mluvit, nebyla k zastavení. Abych se dostala ke slovu, skočila jsem jí do řeči, a hned jsem byla napomenuta tajemníkem, abych jí neskákala do řeči. |
