|
|
| Jméno: | Anna Spěváčková |
| Datum: | |
| Titulek: | ve výkladu chyběly důležité informace | |
| Podle stavebního zákona mohou podat námitku vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení v územním plánu. Kdo je takovým vlastníkem, stavební zákon ani jiné zákony neurčují. Vodítkem může být judikatura soudů, která se zabývala otázkou dotčenosti na právech.
Výkladem stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud. V rozsudku uvedl, že pojem „dotčenosti“ je nutno vykládat šířeji nežli jen tak, že může být uplatněn pouze vlastníky pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. Zároveň odkázal na dřívější nález Ústavního soudu ČR, který se týká účastníků územního řízení, ale je použitelný.
Podle Ústavního soudu je nutno pokládat za účastníka územního řízení nejen „mezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek přímo sousedí s pozemkem, který je předmětem řízení), ale také majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva. Soud zde uvedl, že pokud by nebyla zákonná definice vykládána rozšiřujícím způsobem, byla by tím vyloučena možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků, než pozemků majících přímou společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení, přestože i jejich práva mohou být dotčena územním řízením. Dotčenými vlastníky tak mohou být vedle vlastníků „mezujících“ i vlastníci pozemků za potokem, za cestou apod., v konkrétním případě náleží posouzení dotčenosti těchto vzdálenějších vlastníků na uvážení příslušného správního orgánu. (t.j. stavebního odboru). Přihlásila jsem se a vysvětlení doplnila. |
|
|
