Tisk článku

Zmizí ochranná hradba stromů mezi poliklinikou a sídlištěm?

Před padesáti lety bylo vysazeno stromořadí lip a borovic, aby oddělilo tehdejší školku od paneláků na sídlišti. Stromy byly vysazeny hodně hustě, nyní jim hrozí vykácení, ačkoliv ničemu a nikomu nevadí.

Před padesáti lety bylo vysazeno stromořadí lip a borovic, aby oddělilo tehdejší školku od paneláků na sídlišti. Stromy byly vysazeny hodně hustě, nyní jim hrozí vykácení, ačkoliv ničemu a nikomu nevadí.

Původně měly být stromy vykáceny kvůli parkovišti, které zde bylo navrženo. To je častý postup projektantů, kteří nerespektují stávající zeleň. Pro protestech zastupitelů i občanů bylo parkoviště zrušeno. Ale ani tento krok není zárukou, že stromy budou zachráněny.

Kýmsi vybraný autor inventarizace stromů Bc. Breuer totiž zcela nepochopitelně usoudil, že borovice jsou nevhodné a musí se vykácet. Lípy jsou dle něj příliš husté a je nutné část z nich vykácet, aby ty zbylé se mohly rozrůst do krásy, jak prohlásil pan starosta.

Obava, že stromy rostou příliš blízko sebe, pramení ze zkušenosti s lesem. Lidé si neuvědomují, že les je vlastně plantáž ze stromů, jejichž kmeny mají být brzy tlusté a rovné, aby se mohly co nejdříve pokácet. K tomu potřebují hodně místa a a světla, aby vytvořily velkou pravidelnou korunu. Kvůli tomu se po určité době odstraňují jejich konkurenti, kteří se pokácejí. Vyvolené stromy se nedožijí přirozeného stáří, po maximálně sto letech se kácejí a končí na pile.

Zní logicky, že strom by měl mít hodně světla a hodně vody, aby se mu dobře dařilo. Jenže stromy v přírodě, hlavně jednoho druhu, se chovají jinak. Pokud rostou od malička spolu, vytvářejí něco jako přátelství. Dokonce si kořeny posílají vodu a výživu, aby se jim dobře dařilo. I slabší stromy mají svůj význam. Místo nich by vznikla mezera, kde by půda vysychala, bylo by narušeno mikroklima s vysokou vlhkostí vzduchu, proto se o ně ty úspěšnější starají. Stromy nepotřebují odstup, naopak blízkost je pro ně žádoucí. Nevadí ani, když se kmeny dotýkají. Když se vykácí část stromů a ponechají se jen některé, musí osamocený jedinec hospodařit na vlastní pěst, bez pomoci a ochrany ostatních. Pro některé je to konec existence, začnou prosychat a časem uhynou. Slabší jedinci, kterým se doposud dařilo, padnou spíš za oběť plísním a hmyzím parazitům.

Lípy a borovice v hradbě stromů mezi paneláky a plánovanou poliklinikou by měly zůstat bez zásahů i do budoucnosti. Rostou spolu padesát let, jsou na sebe zvyklé, vytvořily si mezi sebou vazby, o kterých nevíme vůbec nic a zásah do jejich ustálených poměrů je může poškodit.

Nikdo, žádný tzv. odborník nemůže odhadnout, co se se stromy stane, když se jich část vykácí.

Příkladem by mohl být topol u Vojtěcha. Vedle něj rostl akát, který byl vykácen na základě posudku takyodborníka ing. Žďárského, že vadí topolu, který se měl po odstranění akátu rozrůst i do míst, kam sahaly sousedovy větve. Nerozrostl se. Stále respektuje místo, kde akát rostl. Totéž se děje na Kojetické ulici, kde byly vysazeny platany v těsném sousedství javoru jasanolistého. Větve platanů vyrůstaly jen na jednu stranu, směrem k javoru nic nerostlo. I když byl javor ořezán, platany do míst, kde byly byly sousední, se nerozvětvuje.

Anna Spěváčková

Názory

nejsou zde zatím žádné názory
přidejte první!
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz