Tisk článku

Chraňme včely samotářky – nedovolme drastickou rekonstrukci Kostomlatských sadů

Chraňme včely samotářky – nedovolme drastickou rekonstrukci Kostomlatských sadů Většina lidí se domnívá, že pro opylování stromů, keřů a jiných rostlin jsou nezbytné včely a čmeláci. Ale skutečnost je jiná.

Ubývá úlů. Na rozdíl od doby minulé, kdy u jich každé chalupy pár stálo, dnes zvítězily trampolíny, bazény a thuje. Jedním z důvodů je odtržení od přírody, nepochopení přírodních zákonitostí, obava z žihadel a nevzdělanost, proto ubývají včelstva, druhým je používání pesticidů, otrava průmyslovými exhaláty, nezanedbatelní jsou také paraziti a nemoci, roli hraje i nedostatek pylodárných, nektarodárných rostlin a hostitelů producentů medovice.

Pryč jsou ty doby, kdy se lípy chvěly pod náporem bzučících včel, dnes se pár včelek ztrácí ve větvích.

A v tomto okamžiku se dostávají k slovu divoké včely samotářky. Co to vůbec je, ty včely samotářky? Na našem území jich žije cca 600 druhů. Nežijí ve velkých rojích jako včely medonosné, ale skrytým a nenápadným životem v půdě, v různých štěrbinách a skulinách. Mnoho z nich z neznalosti lidé hubí. Obávají se, že jim TO rozežere dům, dá jim TO žihadlo nebo je  TO dokonce kousne a zničí jim rostliny, na které TO lítá. Důvod, proč TO zahubit, si hlupák vždycky najde.

Jistě, včelky samotářky nám med nedávají, ale hubit opylovače zahrad může jen vyšinutý nebo neinformovaný člověk. Blázny asi nepředěláme, ale s informováním snad něco dělat lze. I proto tu jsou nerátky.

Názvy včelek vypovídají o bohatosti češtiny. Maltářky, zednice, pískorypky, ploskočelky, chluponožky, drvodělky… S nástupem jara uvidíme tisíce včel samotářek poletovat nad povrchem země, to se líhnou mladé včely a páří se přeživší jedinci. Oplozená samička nanese do dírky pyl jako potravu pro vylíhnutou larvu. Včelky jsou absolutně bezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény.

Zajímavé je, že včely samotářky jsou jen samci a samice. Žádné dělnice. Některé sbírají pyl na bříšku, jiné vytvářejí „rousky“ na nohách jako včely „obyčejné“.

Jsou dokonce mnohem výkonnější než včely medonosné. Opylují i za deště a nižších teplot. Jsou výborní opylovači pro rostliny cizosprašné (pyl musí pocházet z jiné rostliny stejného druhu) a rostliny, které mají oddělené samčí a samičí květy. Nikdy se nedomluví a neletí opylovat velké lány, jako včela medonosná, jsou ideální opylovači právě pro malé plochy a zahrádky.

Jenže: jak už jsme napsala, lidé tyto naše pomocnice, které pracují pro nás bez nároku na odměnu, neznají a ničí je.

Třeba jen tím, že si město vzpomene „zrevitalizovat“ plochy na místě, které nese (nevím proč) hrdý název Kostomlatského sady. Nejen že budou zničeny stále úspěšně rostoucí stromy, zkáza postihne i krásnou rozložitou hlošinu úzkolistou, která předvádí, jak zajímavé mohou být stárnoucí, biologicky velmi hodnotné stromy.

Současně s nimi mají být kompletně „přeorány“ travnaté plochy, kde žijí statisíce samotářských včel. Budou zničeny stejně jako stromy, které přežily sucho a vedro. Není nikdo z „odborníků“ z odboru životního prostředí, kdo by se vzepřel a řekl DOST!, toto území je velmi cenné a musíme přistupovat k jeho obnově citlivě a s rozmyslem.
Včelky samotářky by za to měly stát.

Anna Spěváčková

Názory

30.09. 17:41Petr Paseka
Vy to ale umíte podat, paní učitelko!
30.09. 20:43Anna Spěváčková
jak je rozeznat...
01.10. 17:19A to
myslíte,že
02.10. 11:11Anna Spěváčková
máte pravdu
zobrazit všechny názory přidat názor
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz