Tisk článku

Když město strom nepokácí, zničíme ho sami…

Kdyby hloupost kvetla, nebylo by nutné nákladně vysazovat květiny a měli bychom kvetoucí louky i bez neustálého (bohužel, zbytečného) nátlaku na odbor životního prostředí.

Kam ve městě pohlédneme, setkáváme se se snahou některých obyvatel ničit stromy i keře a děje se tomu odedávna. Když jsem se sem (nedobrovolně) s manželem nastěhovala, často jsem přemýšlela, proč tomu tak je. Narodila jsme se v Olomouci, historickém městě plném parků, a žasla jsem nad tím, co jsem kolem sebe viděla. Ta neúcta k zeleni, lhostejnost k přírodě. Sídliště rostlo před očima, ale vysazené stromy a keře mizely jak pára nad hrncem. Hynuly v jílu, byly ulámány a zašlapány. Výsadba se několikrát opakovala, přežili nejodolnější jedinci.  Situace se změnila, když v rámci sobotních brigád jsme si začali vysazovat zeleň sami. Technické služby nám před dům hodily svazky keřů a hromádky stromů a my jsme vysazovali. Neexistovaly žádné komplexní plány výsadby (ale neexistují ani dnes, kdy máme radnici plnou odborníků), stromky se někam zasadily, z keřů se obvykle vytvořil živý plot na okraji plochy. Výsadbu občas někdo zalil, přibyly další stromky, některé předzahrádky si vzali dobrovolníci do péče.

Jenže stromy se rozrostly a nastal problém: mnozí obyvatelé si začali stěžovat, že jim stromy stíní (i když ještě zdaleka nebyla taková vedra jako nyní), kupodivu ze stromů padalo listí nebo plody a to mnohým začalo vadit. Bylo jim jedno, že strom jim většinu roku slouží, požadovali jej pokácet. Vzhledem k tomu, že odedávna údržba města vázla a nenašel se nikdo, kdo by občas chodníky zametl, záleželo na tom, kteří úředníci byli zrovna na radnici. Někteří odolali náporu a nátlaku na vykácení stromu, jiným to bylo jedno nebo si nechtěli dělat problémy. A tak se některé stromy zachovaly, jiné byly vykáceny. 

Pokud radnice strom odmítla vykácet, našel se občan zarputilec, který se rozhodl sám strom zničit. Možností bylo vždy hodně. Skoro každý spolaňák měl doma nějaký prostředek na ničení zeleně. Ještě nedávno to byl Velpar, nejběžnější herbicid používaný v lesnictví, pak ho vystřídal totální karcinogenní a nebezpečný herbicid Roundup, kde je účinnou látkou glyfosát. Ten ve velkém používají české dráhy a silnice, u nás Batelka a zřejmě i FCC.

Sem tam si samozvaný ničitel stromů poradí i jinak. Raději to sem nebudu psát, byl by to návod. K ničení přispívají i strunové sekačky, které poraňují kmeny stromů, „odborníci“ arboristé  katastrofálně ořezávající stromy, které nezahojí rány, psi, očurávají kmeny a spousta dalších vlivů.

Poslední zaznamenaný případ zničeného stromu obyvatelem paneláku je Na Výsluní u č. 1061, v domě bydlí zastupitel Šanda. Směrem do ulice Na Výsluní, na rozpálené jižní straně, vyrostl sám od sebe (lidí tomu říkají nesprávně nálet) vícekmenný strom myrobalán, přezdívaný mirabelka nebo špendlík. Na lavičce pod ním sedávali lidé,  odpočívali, povídali si. Na jaře krásně voněl a kvetl, jen v létě začal „zlobit“. Plody dozrávaly, a protože je nikdo netrhal, přesto že jsou jedlé a chutné, začaly padat na zem do trávy nebo na blízký chodník. Nebyl nikdo, kdo by je smetl, údržba města selhává. Lidé už dávno dobrovolně neuklízejí okolí svého bydliště. A začal rámus.

„Na plody sedají vosy, je to tu neuklizené, nebezpečné, hrůza hrůz, pokácet!“ Odbor životního prostředí neodolal náporu, možná s kácením skutečně souhlasil, našel spoustu důvodů, že strom je nemocný a špatný a kácení povolil. Jenže Spolek občanů Neratovic s kácením nesouhlasil, proti povolenému kácení se odvolal. Než kraj rozhodl, vzal do rukou „spravedlnost“ nějaký nepřítel stromů, polil kořeny Roundapem a strom zničil. Nikdo jiný než obyvatel nejbližších bytů to nemohl být.

Tak teď nelze nic jiného než popřát příslušným obyvatelům hodně horké léto, ať si užijí vedra, bez stromu to bude paráda.

Anna Spěváčková

Názory

nejsou zde zatím žádné názory
přidejte první!
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz