Tisk článku

Město zapomíná na seniory

Ve správním obvodu Neratovic (Neratovice a okolní obce) žije 3 980 seniorů, tj. lidí starších 60 let, v Neratovicích jich je přes 2000. To je hodně velké množství starých lidí; co jim město nabízí?

Co město nabízí svým starým občanům? Nic moc. Pro ty nejstarší a většinou bezmocné je zde okázalý domov důchodců s honosným názvem Dům kněžny Emy, jehož stavbu město financovalo. Totálně předražená budova stála skoro dvě stě milionů, přesto neratovičtí občané nemají žádné výhody ani přednost pro přijetí. Na něj čeká mnoho občanů, ale musí počkat, až někdo zemře. Dům není nafukovací, ačkoliv za ty peníze mohl být dvojnásobný. Navíc se lidé nevybírají podle pořadníku, ale podle postižení. Povídá se, že i podle jiných kritérií, ale lidé toho napovídají.

Ve většině měst i městeček jsou pro osamělé staré lidi postaveny domy s pečovatelskou službou, kde je o ně postaráno; mohou si navařit, ale i objednat si jídlo, nechat si uklidit, vyprat, dochází sem lékař a mohou se kdykoli dovolat pomoci. Nejsou zde sami.

Ale, to věčné ale... V Neratovicích žádný dům s pečovatelskou službou není. Nápis stejného znění sice můžete najít na dveřích radnice, ale je to, lidově řečeno, velký podfuk. Nad radnicí jsou pouze malinké, tzv. malometrážní byty; staří lidé, kteří v nich bydlí, si musí pečovatelskou službu nebo Charitu pozvat a zaplatit tak jako v kterémkoliv jiném bytě. Jedinou výhodou je, že bytečky nikdy nebudou zprivatizovány.

Co nabízí město dosud čilým seniorům? Filmová představení pro důchodce za 50,- Kč. Přijdete, podíváte se na film, třeba na pornografii Padesát odstínů šedi a jdete domů.  Klidně se místo toho můžete dívat na televizi a zadarmo. Je to akce, která ničím nepřispívá k setkání, debatám a oživením vzpomínek, které staří lidé tolik potřebují a tady postrádají.

Senioři, pokud mají dost peněz a lákají je značně jednostranně zaměřené žánry (převážně rock, jazz, country), mohou využívat nabídky Společenského domu. Naštěstí máme ve městě i Městskou knihovnu, ve které jsou k dispozici i časopisy a počítače. Městská knihovna pod vedením nové paní ředitelky organizuje Akademie třetího věku (také se za ně platí, mnohá města na ně seniorům přispívají, Neratovice ne), přednášky a workshopy, ale mnozí obyvatelé se domnívají, že sem mohou chodit jen lidé, kteří jsou v knihovně přihlášení.

Pak je zde to hlavní, co jinde soustřeďuje nabídku pro seniory, a to je tzv. Klub důchodců v budově výměníkové stanice za náměstím. Klub důchodců je opět, nedá se to jinak napsat než velká habaďura tedy podraz. Setkávají se zde všechny možné skupiny lidí – mladí i dospělí křesťané – katolíci: 5x za týden náboženství – celkem 135 minut, 1x – 45 min. hovory o víře, 1x – 60 min. zkouška kapely KOS. Spolek Rotunda z Mlékojed zde využívá 2x  týdně – celkem 12 hod a 30 min. prostory k nácviku hry na harmoniku a varhany. 4x v měsíci – celkem 6 hod. se zde setkávají lidé pečující o své blízké. V pátek – 5 hodin využívá jednu z místností OSPOD (odbor sociálních věcí) k výcviku pěstounů. Celkem 25 hodin činnosti, která nemá nic společného s důchodci.

Pak se zde scházejí ženy znalé paličkování – 2 hod. týdně. Setkávají se zde šičky – patch work – 3 hod. týdně. Skupina Klubíčko provozuje ruční práce – nyní háčkuje chobotničky pro nedonošené děti – 4 hod. týdně. Šachy zde hrají 3 hod týdně zájemci o tuto hru. Malířky 3 hod. týdně malují.
Všechno jsou skupiny lidí, kteří umějí nějaké speciální činnosti a sami se organizují. Pak je zde zcela uzavřená skupina důchodců, kam  každého nepustí, která se setkává 2x týdně celkem 6 hod.
I když těmito činnostmi se nezabývají jen důchodci, budeme předpokládat, že se v těchto skupinách senioři vyskytují. Celkem 27 hodin.

Jak je zřejmé, v KD se pohybují zhruba půl na půl nedůchodci a, dejmež tomu, důchodci. Název Klub důchodců je tedy zavádějící. Možná by se mělo zařízení nazývat Komunitní centrum, ale i to by byl název zavádějící vzhledem k tomu, že město zde pro komunitu, čili společenství, samo nic nenabízí a neorganizuje.

Jak řekla starostka: „Kdo se chce scházet, ať se tam schází“. To je zase jeden ze skandálních výroků paní starostky Mrzílkové, a už jich má neurekom čili hodně, jak říkají na Šariši.  Jak se mohou scházet, když o sobě nevědí? Jak se mají oslovit, když inzerát v Listech se musí platit, na plakátovacích plochách také, na web města ani na facebook se nedostanete, lepit vzkazy po městě je zakázáno, skříňky neexistují? Jak jsem to nazvala, panuje zde informační temnota.

V klubu neexistuje žádný připravený program pro osamocené seniory. Nic, co by město seniorům nabídlo, aby měli možnost se setkávat. Nejsou žádné zájezdy, o které by byl určitě zájem. Žádné přednášky, besedy, workshopy. Do klubu si nemůžete jen tak zajít, dát si kávu a popovídat si s lidmi stejně osamělými.

Ví vůbec město, kolik zde žije osamělých seniorů, kteří nikoho nemají nebo se o ně rodina nezajímá? Kolik z nich, když onemocní, nemá nikoho, kdo by se o ně postaral? Kolik z nich je uzavřeno ve čtyřech stěnách bez společnosti a kontaktu s lidmi? Položil si někdo na radnici otázku, proč je zde tolik psů? Nejsou náhrada za nedostatek kontaktů s lidmi?

Vědí naši funkcionáři ve své radniční věži, že samota je horší než Alzeimerova nemoc? Co hodlají udělat pro seniory ve městě?

Anna Spěváčková

Názory

16.02. 16:31Kristyna
Text
zobrazit všechny názory přidat názor
 
© 2002 - 2004 neratky.cz, všechna práva vyhrazena; kontakt: redakce@neratky.cz