Oba stromy rostou vedle sebe, jsou na sebe zvyklé; odolný a pevný akát chrání topol před vichřicemi a je pravděpodobné, že mají propojené kořeny houbovými vlákny, které jim umožňují předávat si živiny. Odstranit akát může mít neblahé důsledky pro topol, stromům ještě příliš nerozumíme, ale poslední výzkumy ukazují, že stromy jsou propojeny, vzájemně si pomáhají a cítí a vnímají více, než jsme si doposud představovali.
Přesto město, zastoupené starostkou Mrzílkovou, z nepochopitelných důvodů podalo koncem ledna 2017 žádost odboru životního prostředí o povolení kácení trnovníku akátu s odůvodněním, že se jedná o strom provozně nebezpečný, neperspektivní a konfliktní a navrhlo jej odstranit.
Posudek si město nechalo vytvořit ing. Pavlem Wágnerem a ing. Markem Žďárským z firmy Arbonet, ačkoli v té době byl již strom zhodnocen Ing. Pavel Šimkem v Inventarizaci zeleně v Neratovicích. Ing. Šimek sice hodnotil strom jako starý (dožívá se až dvou set let), sadovnicky podprůměrný, ale nezařadil jej do seznamu stromů určených ke kácení, považoval za vhodné jej pouze ořezat.
Máme tedy vedle sebe dva posudky, jeden požaduje strom pokácet, druhý ponechat. Jak je to možné? Proč si město nechalo vytvořit svůj posudek, když už jeden existoval? Má snad někdo zájem na tom, aby byl strom pokácen? Zajímá někoho dřevo na topení nebo na materiál k výrobě odolných prvků dětských hřišť jako je u policejního domu tzv. pastelka?
Jak je možné, že dva hodnotitelé vytvoří různé posudky? Je to tím, že je strom živý organizmus a nelze ho vměstnat do nějakých uměle vytvořených tabulek nebo tím, že dnes existují odborníci, kteří vám dokáží za příslušný obnos napsat posudek s předem domluveným výsledkem?
Není to tak dávno, kdy na zasedání zastupitelstva vystoupil tajemník městského úřadu Petr Svoboda a zhurta se pustil do Spolku občanů Neratovic, který se prý odvolal proti jeho kácení ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Neodvolal, ještě nebylo vydáno rozhodnutí. Tajemník tvrdě zkritizoval spolek, že zhodnotil strom jinak než Arbonet a požadoval jeho ponechání. Měl to být důkaz, jak jsou lidé ve spolku neschopní diletanti, kteří nerozumí stromům a troufají si mluvit do jejich kácení.
Starostka Mrzílková si také přisadila, prý dokument (inventarizace) patří do rukou pouze odborníkům, nikoliv laikům, kteří ho interpretují zcela špatně.
Pokud se týká předsedkyně spolku a jejích spolupracovníků, pak mohu radnici i veřejnost ubezpečit, že jsme dostatečně orientováni v problematice péče o stromy nejen vzhledem k našemu vzdělání, ale i s ohledem na rozsáhlé zkušenosti a znalosti stromů ve městě, známe historii jejich výsadby a růstu.
Ale vrťme se k dvěma odlišným posudkům. Vidíte pane tajemníku, a teď tu máme dva posudky od renomovaných arboristů a každý jiný. Co na to říkáte? Vystoupíte na zasedání a omluvíte se spolku za jeho veřejné očernění?
Osud akátu nyní leží v rukou úřednic na odboru životního prostředí. Odváží se jít proti snaze starostky Mrzílkové strom zlikvidovat? Těžko. Nebudou přece riskovat vyhazov. Pokud bude rozhodnuto akát pokácet, spolek se odvolá ke kraji. Výsledek je nejistý, i tam sahá vliv krajské zastupitelsky a starostky Mrzílkové.
(1( Topol bílý linda – až třicet metrů vysoký strom, s širokou korunou na přímém, někdy poněkud ohnutým kmenem se světlou kůrou, ve stáří popraskanou až černou, s velkými listy, na rubu šedobíle plstnatými. Vyskytuje se v lužních lesích a podél řek. Není dlouhověký. Listy se používají jako lék proti horečce a zánětu močového měchýře.
(2) Trnovník akát, jeden z nejinvazivnějších druhů, pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy byl přivezen v 17. století, zde se velmi rozšířil a vytlačil původní druhy. Proto byl ještě nedávno likvidován. V současnosti, kdy některé druhy stromů nejsou schopné se přizpůsobit měnícímu se klimatu, se arboristé, zabývající se péčí o dřeviny, shodují na tom, že akát je nutné tolerovat ve velmi drsném městském prostředí, kde jiné druhy stromů nevydrží a kde nehrozí jeho rozšíření. Akát je totiž mimořádně odolný vůči suchu, znečištěnému ovzduší i zasolení půdy, nemá vážnějšího škůdce, má velmi tvrdé a odolné dřevo. Je to význačná medonosná rostlina.
| 
