Ing. Pavel Šimek se spolupracovníky (zřejmě studenty) ohodnotil během listopadu 2015, dubna a května 2016 - 4403 stromů. Úctyhodný výkon. Na každý strom nemohlo být moc času. Přesto bylo navrženo na ošetření 2018 stromů a na pokácení 551!
Pozastavme se chvíli nad anonymními čísly, co asi znamenají. Každý strom byl hodnocen vizuálně a to lidmi, kteří nic nevědí o minulosti stromu. Neznají půdní ani hydrologické poměry stanoviště, nebyli svědky jejich vysázení ani růstu. Nekontrolovali stromy celoročně a průběžně. Mechanicky jim přiřadili hodnoty podle dané stupnice a tím rozhodli o jejich osudu.
My, kteří zde žijeme roky, si pamatujeme, jak byly na sídlišti nejprve vykáceny původní stromy a pak vysázeny malé proutky. Samozřejmě uhynuly a výsadba se opakovala. Většinu stromů vysázeli sami občané v rámci každoročních občanských brigád.
Ze zasazených stromů, které dlouho živořily v jílu a navážce, jich přežila malá část. Některé živoří dodnes. Prostředí měst s jejich infrastrukturou a neustálými změnami životních podmínek je něco, s čím se strom i přes svoji neuvěřitelnou adaptabilitu vyrovnává jen stěží a při zapojení všech obranných mechanizmů. Samozřejmě že to má vliv na jeho zdravotní stav, neexistuje snad strom, který by byl úplně zdravý a nepoškozený. Osekané sekačkami, poškozené mřížemi, polámané vandaly, s kořeny zničenými stavebními pracemi rostou v udusané půdě, v blízkosti asfaltových a betonových ploch, ve stísněných děrách vytyčených jim člověkem.
Nad městem se prohnalo několik vichřic, 14. 8. 2003 zlikvidovala obrovská vichřice (možná tornádo) kolem sta stromů, další následovala v roce 2008, v polovině srpna 2009 přišla opět mohutná vichřice. V noci z 15. na 16. srpna 2010 se městem prohnala neskutečná smršť, která si nezadala s pověstnými hurikány nad Floridou. Skosila stovky stromů, mezi nimi i javory jasanolisté v Kojetické ulici. Přesný počet není znám. Za padlé stromy nikdy nebyla vysázena adekvátní náhradní výsadba.
Co nezničila příroda, zničil člověk. Zbytečně padly zdravé lípy v ulicích 28. října a v Masarykově ulici. Celkem více než sto stromů. Byli jsme svědkem i takových absurdit, jakými bylo kácení stromů ve školce v Hamplové ulici při tvorbě tzv. přírodní zahrady. Obrovskou škodu natropila vyhláška, kdy si soukromý majitel pozemku mohl pokácet velké stromy bez povolení. Honba za dřevem na topení je motivací pro další a další kácení. Mizí stromy kolem silnic a tratí.
Nepochopitelné je, že se tak děje v době, kdy i největší skeptici uznávají, že se mění světové klima, ohřívají se oceány, stále častější jsou extrémní výkyvy počasí jako jsou smrště, přívalové deště, dlouhá období sucha a velkých veder.
Zabetonovaná města se přehřívají a jediná cesta, jak z toho ven, je udržení a výsadba co největšího množství stromů, které stíní, ochlazují a zvlhčují vzduch ve městě. Stromy pomáhají lidem přežít.
Naše vedení města ve spolupráci s odborem životního prostředí však zvolilo cestu opačnou. Hodlá vykácet, a už s tím začalo, velké množství stromů, o kterých lidem namlouvá, že jsou nebezpečné nebo nemocné. Bohužel, obyčejný člověk nepozná, jestli je to pravda a často věří lidem na radnici.
Věří, že vybrala zhotovitele inventarizace s rozsáhlými teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi. Vzhledem k riziku, jež se sebou hodnocení stavu stromů nese, stává se pro město prokázání dostatečné odbornosti otázkou zásadního významu. Praxe ukázala, že znalecké kulaté razítko není mnohdy dostatečnou kvalifikací ke zhodnocení všech potenciálních rizik stromu na daném stanovišti. Uvědomme si, že v České republice není doposud žádný předpis určující kritéria, která by měl zhotovitel splňovat.
Při pohledu na počet stromů určených k pokácení a k ořezání se musíme ptát: splňuje vybraný zhotovitel opravdu všechna kritéria? Je možné, aby bylo pokáceno takové množství stromů? Jaký dopad bude mít na jejich zdravotní stav ořezání tisíců stromů v pokročilém věku?
Jaký dopad bude mít vykácení takového množství stromů na zdravotní stav obyvatel a jejich spokojenost ve městě?
Mají zaměstnanci odboru životního prostředí dostatečné praktické zkušenosti, aby mohli rozhodnout o osudu stromů nebo se budou bezhlavě řídit inventarizací bez ohledu na jejich skutečný stav? | 
