Odbor životního prostředí oslovil známého arboristu pana ing. Jaroslava Kolaříka, který v březnu 12015 vystavil znalecký posudek na dřeviny v oblasti starého sídliště. Doporučil vykácet 44 stromů, jejichž perspektiva, vitalita a zdravotní stav jsou zhoršené nebo špatné, z toho 21 bříz.
Jenže pan Kolařík doporučuje, aby byly staré břízy odstraňovány POSTUPNĚ a nahrazovány novými výsadbami. Doporučuje, aby se kombinovaly krátkověké stromy ( břízy) s dlouhověkými druhy (duby, javory, lípy, platany...).
Jenže co udělal odbor životního prostředí? Poslechl doporučení pana Kolaříka, odborníka nad jiné, dokonce soudního znalce? Ani náhodou. Místo, aby navrhly kácení bříz POSTUPNĚ, mladé úřednice vybraly rovnou 15 stromů ke kácení. Žádné postupné kácení, ale razantní zásah do vegetace kolem obytných domů v oblasti, která se pyšnila zelení, jakou ve městě málokde najdete. Odbor ŽP místo kombinace krátkověkých a dlouhověkých dřevin (platany, javory, lípy a j.) navrhl jako náhradní výsadbu 10 krátkověkých bříz a 4 krátkověké jabloně nebo krátkověký rod Prunus, což může být nějaká třešeň nebo sakura. K tomu 16 kusů keřů, které nemohou být plnohodnotnou náhradou stromů.
Spolek občanů Neratovic se proti rozhodnutí města vykácet stromy v oblasti starého sídliště odvolal ke Krajskému úřadu. Otázka je, zda to bude něco platné.
Tak pracují naše úřednice na odboru životního prostředí. Tvrdí, že je lidé žádají, aby nechali pokácet stromy, protože jim stíní. Když to neudělají, prý jim sami pomohou. Kdo by se s lidmi dohadoval a měl nepříjemnosti s vedením, tak to udělají. Úřednice se také obávají, že by stromy mohly spadnout nebo se zlomit a pak by to ony odskákaly. A tak preventivně pokácejí co se dá. Jenže strom je živý organizmus a nikdo není schopen odhadnout, zda odolá vichřici nebo jeho kořeny, často poškozené stavebními pracemi, jej udrží v zemi. Bohužel, úřednice, které rozhodují o městské zeleni, nejsou z Neratovic, nemají žádný vztah k městu, neznají historii výsadby zeleně na sídlišti. Je jim jedno, co se zde vysadí. Mají sice vysokou školu, ale nemají zkušenosti z praxe. Mají omezené pravomoci. Kromě toho jsou řízeny starostkou města, která zdaleka nemá jako prioritu životní prostředí občanů.
Jenže řešit problém s vegetací ve městě masivním kácením nejde. Na prvním místě je nutný plán výsadeb. Vědět, které stromy dožívají, které jsou poškozené a kam je nutné předem vysadit nové. Volit vhodné druhy, ne jen něco někam posadit, ať si strom poradí. Další důležitou podmínkou je kvalitní výsadba, pak údržba nově vysazených stromů; v pokročilém věku se již neumí vyrovnat s nějakou údržbou. Další podmínkou je ochrana stromů – při sekání trávníků, při zateplování, během staveb apod. Město musí kontrolovat projektanty, zda nenavrhují stavební práce v okolí stromů, musí respektovat kořenové systémy stromů a nepoškozovat je.
Občané si musejí uvědomit, že zeleň: stromy, keře, louky, ale i potoky a řeky nutně potřebujeme k životu. Pokud chceme přežít, musíme si zvyknout na jejich přítomnost a udělat vše pro to, aby je lidé ochraňovali a vážili si jich.
Nové chodníky a silnice je nenahradí. | 
