Vyženeme ptáky z města?

Ptáci, kteří doposud hnízdili ve městech, tuto možnost ztrácejí. Důvodem je rekonstrukce domů, při kterých jsou důkladně utěsněny všechny štěrbiny.

Není pochyb o tom, že panelové domy chátrají a jediná cesta k jejich modernizaci vede přes důkladnou rekonstrukci. Bohužel, právě při opravě domů jsou dokonale utěsněny všechny škvíry a otvory, které sloužily a ještě slouží k hnízdění našich ohrožených ptáků – rorýsů. Určitě jste si všimli bleskurychle vysoko letících tmavých těl ptáků s úzkými dlouhými křídly doprovázený charakteristickým pískáním. Zatímco ještě v minulých letech byly v Neratovicích skupinky ptáků poměrně hojné, letos viditelně prořídly.

Ač se rorýs dosti podobá vlašťovce nebo jiřičce, patří do řádu svišťounů. Za letu loví hmyz a jiné živočichy unášené větrem. Hnízdí jednou až dvakrát ročně, samička snáší do plochého hnízda dvě až tři vajíčka, z nichž se po třech týdnech líhnou mláďata, o která se starají oba rodiče.

Rorýsi nevytvářejí celoživotní páry, samec a samice spolu žijí jen jednu sezonu, do vyvedení mláďat.

Rorýs se vyznačuje dvěma zvláštnostmi: mláďata v době nedostatku hmyzu upadají do krátkodobé letargie, podobné zimnímu spánku, ve kterém přečkají dobu hladu

Další zvláštností je schopnost spát za letu, v letu se i páří.

V srpnu rorýsi odlétají a vydávají se na dalekou pouť do východní Afriky, odkud se vracejí během dubna.

V poslední době populace rorýsů velmi ubývá. Jak jsem již napsala, je to hlavně proto, že ubývá hnízdních možností. Ačkoliv ochránci přírody tlačí na pracovníky stavebních firem, aby při svých pracích postupovali šetrně a nevyzdívali každou štěrbinu, kdy to není bezpodmínečně nutné, přesto tam, kde jsou většinou panelové domy jako v Neratovicích , rorýsi postupně mizí. Chceme-li se i v našem městě chlubit početnou populací těchto zajímavých ptáků, bytová družstva, která plánují celkovou rekonstrukci domu, by se měla obrátit na Českou společnost ornitologickou, Hornoměcholupská 34, Praha 10, která poradí stavebním firmám, jak provést rekonstrukci tak, aby byla zachována možnost hnízdění rorýsů.

Tato společnost už několik let pravidelně vyhlašuje ptáka roku. Jde pokaždé o ptáka, jehož populace v posledních letech z různých příčin ubývá.

Ptákem letošního roku je rorýs.

Anna Spěváčková
Jméno:Rudy
Datum:26.05. 07:31
Titulek:To je zajímavý příspěvek
A stojí za zamyšlení. Po delší době tak zase s Vámi mohu souhlasit. Neřeknu kdyby šlo o holuby, to je "plevelný pták", ale vlašťovky a rorýsi jsou opravdu ušlechtilí a příjemní ptáci. To je problém civilizace versus přírody. Tady by asi kompromis nebyl nijak ekonomicky náročný. Jen se musí dát pozor na to aby škvíry mohly sloužit třeba rorýsům či poštolkám, ale ne už holubům. Možná byste měli oslovit přímo bytová družstva s konkrétní podrobnější elektronickou informací od ornitologického svazu.
Jméno:Leo
Datum:26.05. 17:44
Titulek:Je to štěstí nebo
smůla? Dům našeho BD je z 90 % už po opravě. Rudy, kdybys byl hlavním představitelem BD s nemalou zodpovědností vůči samotnému představenstvu, kontrolní komisi, ostatním členům BD a mnoha státním orgánům, měl bys stejný názor?
Jméno:Rudy
Datum:27.05. 10:23
Titulek:Ne pokud by to opravu prodražilo!
Ale pokud by to prakticky nezměnilo náklady, klidně bych se dohodl se stavební firmou zda by pod hranou střechy nemohli hnízdit rorýsi či vlaštovky. Ale jistě museli by souhlasit všichni nájemníci, které by mohl obtěžovat trus či "štěbetání". Ve městě má člověk a "civilizace" přednost. Ale pokud by to skoro nic nestálo a neobtěžovalo, tak proč ne.
Jméno:Jonáš
Datum:27.05. 19:36
Titulek:nevím jak přesvědčíte
vlaštovky, aby hnízdily pod hranou střechy. Vlaštovky hnízdí uvnitř budov v průjezdech, chlévech, sklepech....patrně jste si je spletl s jiřičkami, to jsou ptáci podobni vlaštovkám, ale mají bílý krček améně rozeklaný ocásek.
Mohl byste mi vysvětlit svůj názor, že ve městě má člověk a civilizace přednost? Bohužel s vámi nemohu souhlasit. Příroda do města patří a je nedílnou součástí našeho městského života. Doporučuji návštěvu Skandinávie.
Jméno:Rudy
Datum:28.05. 08:26
Titulek:Město si vybudoval člověk
..aby tam žil, pohodlně a co nejpříjemněji. Příroda tam za ním penetrovala nebo si ji tam sám dal, ale jen takový kus, který potřebuje a který by ho neobtěžoval. Tím chci říct, že ve městě se realizuje především "pohodlná konzumní stránka života člověka". Zde je příroda jen potud aby "sloužila člověku pro potěšení", ne aby si tu rozvíjela své biocenozy. Mimo město má příroda přednost, protože "tam byla dřív" a je to její doména. Samozřejmě rozumný člověk to ctí a je tam k ní maximálně ohleduplný. Říkám to samozřejmě s určitou nadsázkou, ale podstata je snad zřejmá. Nelíbilo by se mi, kdybych se musel ve své doméně městě uskrovňovat a omezovat kvůli "přistěhovalcům" z okolní přírody. Pokud si nevadíme tak prosím.
Jméno:Alenka
Datum:28.05. 09:42
Titulek:cha cha
No jestli si vážně myslíš, že město je člověka a nad vším tam vládne, zatímco příroda se chudák krčí pouze mimo města a vstup tam má jen na povolení člověka, tak to je fakt názor století!
Jméno:Leo
Datum:27.05. 23:07
Titulek:Jedině
je ukecat a pak tam dát cedulí "Holubům hnízdění zakázáno"...
Jméno:Boris
Datum:27.05. 11:45
Titulek:to je právě ono
Přesně. Zodpovědnost k představenstvu, členům, komisi...a co zodpovědnost vůči přírodě? Kdyby většina obyvatel nebyla ekologicky nevědomá, tak bude prosazovat ochranu ptáků. Jenže škola je na to nepřipraví, město v Listech otiskuje pomluvy a nesmysly místo pořádné ekologické osvěty. Odborníci jsou odsunováni na okraj společnosti a jejich názoru nikdo není ochoten naslouchat.
Jméno:Ošklivka Betty
Datum:28.05. 08:46
Titulek:Těch zodpovědností je víc
Především ji máte k sobě a své rodině. Žijete jeden poměrně krátký život a to je vše. Není tak nerozumný požadavek chtít si ho hezky užít pokud možno v pohodlí a splnění svých přádí. Totéž dopřát svým blízkým. Teprve když to máte můžete v nadstavbě filosofovat o osudu a budoucnosti světa a snad obětovat i zlomek svých prostředků na tyto účely. Nezlob se, ale člověk je ve své podstatě sobec a ne každý si to otevřeně přizná. Co bude se světem za 100, 1000 let mě sice zajímá na filosofických večírcích, ale ve chvíli, kdybych kvůli tomu měla významně snížit životní úroveň své rodiny, tak mi může být budoucnost světa ukradená. To snad vědí i všichni ti vizionáři co káží ochranu toho či onoho. Jasně, pokud už nevím co s penězi jako Bill Gates, proč ne? Tak tomu bylo i vždy v historii a přesto svět a příroda přetrvává. Až to přeroste určitou mez, tak nás prostě příroda zlikviduje jako druh a pojede si dál. Ale to je ještě hodně generací daleko.
Jméno:sob
Datum:28.05. 11:57
Titulek:jsem sobec
(tedy sob :))), ale presto mi zalezi na tom, jestli vyjdu pred panelak a slapnu do lejna nebo si muj synek muze hrat s krabickama od cigaret, rozbityma lahvema, obalama od susenek. nazor, ze "ve chvíli, kdybych kvůli tomu měla významně snížit životní úroveň své rodiny, tak mi může být budoucnost světa ukradená" neni sobectvi, ale mozkova dysfunkce :))). tedy mysleno s nadsazkou, auto si asi taky necham, ale treba zasadim strom.
Jméno:Jana Kühnelová
Datum:28.05. 11:32
Titulek:Stačí málo
Před 10 ti lety, když nám zaváděli telefon, vyvrtali Telecomáci dírku zvící otvoru do ptačí budky, za otvorem je taková malá dutina. Už 10 let tam každý rok hnízdí ptáci a dívat se na ně z ložnice, jak se snaží nakrmit mladé, je super.
Jméno:Jana Kühnelová
Datum:28.05. 11:40
Titulek:Ještě dodatek
Ještě dodávám, že považuji za přirozenější, když se na likvidaci populace městských holubů budou podílet jejich přirození nepřátelé dravci, než aby je zplynovala odchytová služba.
Jméno:světák
Datum:28.05. 11:55
Titulek:Jen tak dál
Ve většině měst se snaží o snížení populace ptáků jako jsou holuby a podobní opeřenci, kteří kálí na památky a roznáší bacili. V našem městě tomu je však jinak, aktivisté různého tipu se nás snaží přesvěčit o jejich užitečnosti a přesvěčují nás, že nastěhujeme-li si je do bytu prospějeme celému světu. Gratuluji k tomuto názoru...
Jméno:Šmudla
Datum:31.05. 09:43
Titulek:Kdes to vzal?
Hele, světáku, nechceš si zopakovat pravopis? Píšeš: ...jako jsou holuby....fuj, vzpomeň si vzor pán, řekneš si: páni = holubi, pak ti aktivisté, tos také nezvládl, mohou být různého typu ale ne tipu ,tak to jenom úvodem.
Víš, argumenty špatně pravopisně napsané již předem působí nevěrohodně a což teprvě když jsou nevěrohodné zcela.
Nevím o aktivistech v našem městě, kteří by nás chtěli přesvědčit o užitečnosti holubů, to jsi hochu sáhl vedle. Přečetl jsem si článek několikrát, ale týká se rorýsů a docela bych se přimlouval i za všechny druhy ptáků, které jsou schopny se přizpůsobit životu ve městě. Ubývá jich a ztrácejí možnost hnízdění skoro všichni. Rehkům se připravovalo prkno pod krovy, nechávala se otevřená okna vlaštovkám, vrabci hnízdili v dutinách, staré stromy se hned nekácely a vysazovaly se keře rodící bobule. A děcka v dílnách vyráběla budky pro ptáky. (Dnes neumí zatlouci hřebík.)
Jo, ale to bylo. Dnes je jiná doba, viď, světáku.
Jméno:Martin Svačina <imladris@email.cz>
Datum:30.05. 21:07
Titulek:Ptaci jsou vcelku sympaticka stvoreni...
... proto tu maji dost zastancu i odpurcu. Co by se ale stalo, kdyby s obdobnym pozadavkem prisli treba ochranci (ted placnu) trebas hadu, nebo hmyzu, nebo pavouku? Dokazete si predstavit, ze by se nekdo postavil za myslenku, aby se v domech mene uklizelo, aby meli treba sklipkani lepsi podminky k preziti? Ja ted nehodlam hledat, kteri pavouci jsou ohrozenym druhem, nebo ne. Jde mi o princip. Bojoval by nekdo za prava podobne "haveti"? Pochybuji. Tak proc davat prednost jednomu kmenu, radu, druhu pred druhym? Proste budto budeme i ve svem hajemstvi ustupovat prirode obecne, nebo naopak. Jakepak rozdily. Ptaci maji jedinou vyhodu, kterou jsem jmenoval na zacatku. Jsou spolecensky lepe prijimani.
Jméno:eddy
Datum:01.06. 07:33
Titulek:Kdyby...
oznacuje situaci, ktera se nikdy nestala a proto nema smysl se s ni zabyvat. V prirode zadna demokracie neplati, tam plati tvrdy zakon: prizpusobis se, prezijes, jinak je po tobe. Takze pokud existuje zivocisny druh, ktery je mene prizpusobivy, tak pokud o nej nechceme z nejakych duvodu prijit, musi se mu pomoci. V danem pripade nema smysl pomahat holubum (a treba i potkanum), kteri patri mezi prizpusobive zivocichy a pomuzou si sami, ale rorysi maji smulu v tom, ze vyzaduji specificke prostredi pro hnizdeni. Tak proc mu nepomoci? Nevim jak komu, ale mne je ta trocha prirody, kterou predstavuji, docela mila.
A ty duvody mohou byt bud esteticke (treba takovy medvidek panda, gorily), esteticko/prakticke (treba ti rorysi, lovi mouchy) nebo i ryze prakticke (treba jedovati hadi, jejich jed se vyuziva v lekarstvi). A kdovi, treba se nekdy muze ukazat, ze i treba takovy potkan ma v sobe nejakou latku, ktera muze byt leke proti nemoci, kterou dosud nezname. Ale to bylo jen tak na okraj a s puvodnim tematem to nema moc spolecneho.

Jméno:Jana Kühnelová
Datum:01.06. 09:48
Titulek:Havěť
Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ovhrany přírody (§ 5 odst. 4 zák. 114/1992) - v opačném případě by se jednalo o přestupek. Nevšimla jsem si toho, že by právě sklípkani byli geograficky původním druhem v ĆR.
Jméno:Martin Svačina <imladris@email.cz>
Datum:01.06. 22:11
Titulek:Dekuji...
... za predvedeni znalosti zakonu. Po pravde receno jsem ani netusil, ze nejaky takovy existuje. Zase jsem se alespon dozvedel neco noveho. Diky.

Nyni reakce na posledni 2 prispevky: Muj dotaz byl ponekud obecnejsiho charakteru. Necekal jsem, ze se hnedka chytnete toho jedineho tvora, ktereho jsem jmenoval. Existuje urcite spousta zivocichu, kteri jsou na uzemi dnesniho mesta puvodni, ale pro mesto a obyvatele jsou nezadouci, skodnou, nebo jenom ponekud spornymi, zda jsou ku prospechu (technicky i esteticky) ci nikoli.Muze se vyskytnout konkretni druh, ktery bude polovina lidi ve meste hajit a opevovat a pomahat mu, a naopak druha polovina se bude snazit o vyhnani, vyhubeni, ci jinak zneprijemnovat zivot. Proti rorysum nic nemam. A verim, ze je potreba neco udelat, aby se jejich jiz tak maly pocet nesnizoval. Ale mesto s nami sdili dalsi stovky a tisice dalsich zivocisnych a rostlinnych druhu. A u velke casti by byla obdobna otazka asi ponekud slozitejsi.
Jméno:Jana Kühnelová
Datum:02.06. 08:39
Titulek:konkrétně
Tady se mluvilo konkrétně a právě o rorýsech. Co je podle Vás levnější a ekologičtější? Když bude hmyz likvidován hmyzožravými ptáky, nebo když bude likvidován dezinsekční firmou za použití jedů? Strach z antropozoonóz u rorýsů není na místě, protože antropozoonózy (tj. nemoci přenosné ze zvířat na člověka) přenášejí především holubi, kteří jsou oddolní proti nákazám.
Jméno:Anna Spěváčková
Datum:04.06. 13:45
Titulek:Adaptace
Dnes jsem byla mile překvapena zjištěním, že vlaštovky, které odedávna hnízdily uvnitř budov, si postavily hnízda za obrubou ploché střechy na okraji rozvodny. Přizpůsobily se nedostatku hnízdních možností. Skvělí ptáčci! Bohužel, ne každý druh je tak adaptabilní, některé jsou výrazně stenoekní - mají úzkou ekologickou valenci, jednoduše řečeno, nejsou schopni se přizpůsobit měnícím se podmínkám.