Městu chybí plán adaptace na klimatické změny (globální oteplování)

Není nic nového pod sluncem, když budu opakovat, že pro vedení města je příroda a krajina, stejně jako kvalitní život lidí ve městě, na posledním místě. Na prvním místě jsou peníze, moc a vliv.

Nikoho nezajímá, že se planeta vysušuje a otepluje. Už několik let pozorujeme tento jev v ČR, a i u nás, v Neratovicích. Korektně jej nazýváme klimatické změny; už Vašík Klaus přece tvrdil, že globální oteplení opravdu, ale opravdu nevidí.

Doufám, že už zjistil, jak trvale klesá hladina podzemní vody, chybí voda, v létě se teploty šplhají na neobvyklé čtyřicítky, prší čím dál méně, ale zato intenzivněji, vznikají přívalové povodně, řádí vichřice, objevují se neobvyklé meteorologické jevy, schnou nejen stromy, ale i celé lesy, objevují se nové plevele a škůdci.

Naše vedení ignoruje, že existuje Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále také „Adaptační strategie“), která byla schválena Usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015.  V dokumentu Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, jsou shrnuty všechny projevy změny klimatu a seznam 33 adaptačních opatření a úkolů.

Určitě by vás zajímá, co udělalo město pro adaptaci na změnu klimatu? Nic. Vlastně ano, u Penny vzniklo pítko, na které je hrdá naše bývalá starostka.

Jinak se vše dělá jako za starých časů. Ne, hůř. Kácejí se stromy, které se nelíbí zahradníkům nebo překáží špatně naplánované výstavbě. Ořezávají se staré, aby se prý zmladily (a chudák strom má co dělat, aby zacelil rány, odolal infekci a přežil zásahy „odborníků“.) Občas se vysadí nějaký levný neprodejný ubožák. Keře se ořezávají těsně nad zemí. Mají co dělat, aby v suchu znovu obrazily. Místo dřevin vznikají kamínkové záhony s drahými trvalkami, protože jsou prý krásnější než nějaké keře z minulého režimu. A lidi ve městě je, chudáci, napodobují.

Je nutná masivní, hustá výsadba stromů a keřů všude, kde je to možné. Husté lesíky a hájky z různých druhů dřevin. Stromořadí z různých druhů dřevin, jeden strom uschne, zbytek odolá. Ponechat všechny dřeviny i ty tzv. náletové nebo nepůvodní. Využít je tam, kde zeleň chybí. Tolerovat akáty, pajasany a pod. Vysazovat krátkověké dřeviny jako jsou vrby, topoly, olše a pod. Zachovat každý strom, který roste.

Ponechání všech dřevin, pokud jsou životaschopné, stíní a ochlazují? Ponechání torz ze suchých stromů pro vývoj hmyzu, hnízdění ptáků a netopýrů? Vyřezání starých větví z keřů a ponechání mladých? Lidem na radnici je to k smíchu.

Udusané, neplodné zelené plochy na sídlišti, kde už dávno neroste anglický trávník, ale jsou (ještě pořád, naštěstí) porostlé rostlinami, které označujeme jako plevely, jsou posekány, jakmile se trochu zazelenají a objeví se nich pár kvítků. Jsou tak udusané, že se v nich nezadrží žádná voda. Plochy je nutné hnojit a dorovnávat kompostem, dosévat semeny lučních rostlin. Kde se nedaří bylinám, je nutné vysazovat plochy keřů.

Sekat dvakrát do roky, protože vysoké porosty brání vysušovaní půdy a mohou se v nich vyvíjet různí „hmyzáci“? (Také ochlazují sídliště). Lidem na radnici je to k smíchu.

Co dělá město pro zadržovaní vody? Nic.

Chybí retenční nádrže, mokřady, zasakovací pruhy, mělké příkopy k zadržování dešťové vody,  biopásy v polích. Chodníky a silnice s mírným sklonem do zelených pásů. Okapy končí v kanalizaci, u rodinných domů jsou často vystrčeny na chodník. Dešťovka ze silnic a chodníků končí také v kanalizaci. Při intenzivních srážkách je ve městě přetížená kanalizace a silně znečištěná voda se pak dostává do vody povrchové bez vyčištění, což zhoršuje kvalitu vody v řekách. Deregulovat vodní toky.

Zadržování dešťové vody? Lidem na radnici je to k smíchu.

I ve výstavbě přikročit ke změnám. Omítky by měly být pouze bílé nebo světlé. Střechy světlé nebo vegetační. Na stěnách popínavé rostliny. Tytéž volit v úzkých ulicích na mřížích mezi chodníky a silnicí. Co nejméně zpevněných ploch – v rodinné zástavbě místo chodníků ponechat zelené pásy či výstupky s dřevinami. 

Nic z toho město neplánuje změnit. Předpokládám, že pokud přistoupí k nějakému plánování adaptace na klimatické změny, pozve si na to cizí „odborníky“, kteří si něco vycucají z prstu u zeleného stolu. S místními se o tom  nebude bavit.

Důležitá je osvěta. Je nutné vysvětlovat lidem, proč se musí ponechat všechny stromy, které rostou. Proč sázet husté lesíky, háje, rozsáhlé keřové plochy. Proč jsou dřeviny důležitější než kytky. Proč sekat trávníky jen 2x do roka. Proč a jak zadržovat dešťovou vodu a směřovat ji do zeleně a ne na chodníky silnice.

Konec zabetonování a asfaltování ploch – pryč s výstavbou hypermarketu s parkovištěm, odstavné plochy, dalších parkovišť místo zeleně. Přepracovat nový územní plán!!!  Monitorovat termovizí teplotu města. Městu chybí marketingový plán, který by posílil povědomí o problematice nakládání s dešťovou vodou u veřejnosti.  Vypovědět smlouvu s FCC a vytvořit městské technické služby. Už nelze tolerovat diletantskou údržbu zeleně FCC. Provést personální změny na odboru ŽP – pro neschopnost, neodbornost, nedbalost, nezájem o ochranu přírody.

Anna Spěváčková
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:20.08. 21:01
Titulek:Pro radnici i pro soukromníky....
Česku hrozí, že bude v budoucnu muset dovážet vodu, varují vědci

20. srpna 2019 17:07

Česko by se mělo připravit na suché a horké roky, kterým se podle vědců nevyhne. Problémy způsobené změnou klimatu u nás komplikují navíc složité přírodní podmínky. Máme třetí nejnižší kapacitu vody v rámci EU a hrozí, že ji budeme muset dovážet. Sucho může stát i stovky miliard korun.
„Je možné, že se Česká republika dostane do situace, kdy nebude soběstačná z hlediska vodních zdrojů,“ říká Petr Procházka z Centra pro vodu půdu a krajinu (CVPK). Podle modelů situace pro následující roky nevypadá zrovna optimisticky. Vědci upozorňují, že i nadále poroste teplota, a že se budeme čím dál tím častěji setkávat s obdobími, kdy nám bude voda chybět.„Podle našich modelů bude do budoucna častější výskyt sucha, které bude intenzivnější a bude trvat déle,“ varuje Procházka.
Situaci v Česku navíc komplikují specifické přírodní podmínky. Kvůli tomu jsme nebezpečím sucha zasaženi víc než většina dalších evropských států. Přepočítáno na obyvatele jsou v Česku vodní zdroje třetí nejmenší mezi zeměmi Evropské unie. Hůř jsou na tom už jen vyprahlé ostrovní státy Malta a Kypr.
Zároveň se do Česka dostane jen málo vody z okolních států. V součtu je to méně než pět procent a tím se dostáváme na osmé nejhorší místo mezi státy Evropské unie. Kombinace obou faktorů pro Česko znamená jednoduchý závěr. Naše území je extrémně závislé na množství deště a toho bude podle modelů ubývat.Sucho stojí peníze
Sucho se přitom negativně podepisuje na ekonomice. Své zkušenosti s tím mají především jižní státy. Škody se dají spočítat ale i u nás a stoupají do miliardových řádů. Jenom v roce 2018 podle dat CVPK způsobilo sucho desetimiliardovou škodu v zemědělství a osmnáctimiliardovou škodu v lesnictví.

Odborníci z CVPK vytvořili odhad, jak se sucho podepíše na tuzemské ekonomice. Pokud se množství dostupné vody propadne na polovinu oproti dlouhodobému průměru, můžeme počítat s tím, že přijdeme až o 1,6 procenta HDP. Propočteno na koruny jde o ztrátu téměř 240 miliard korun.Pokud by množství vody kleslo o čtvrtinu, můžeme z ekonomiky odepsat až 135 miliard. Vědci varují, že od takového stavu přitom nejsme daleko. „Co se týče úbytku dešťové vody, tak už jsme v některých letech v situaci kdy už máme redukci téměř 25 procent,“ upozorňuje Procházka...atd.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zprav y/domaci/vedci-sucho-voda. A190820_114120_domaci_onkr