Kytky jsou krásné, ale drahé. Stromy a keře jsou mnohem důležitější

Místo, aby město podporovalo masivní výsadbu nových keřů a stromů a skončilo s jejich zbytečným ořezáváním, umožňuje firmám vydělat si na úpravách ploch s výsadbou trvalek a cibulovin.

Záhony se na místech, kde doposud rostly stromy a keře, které fungují jako klimatizační zařízení a bez nichž se v městě upečeme, rozrůstají holé kamínkové plochy s trvalkami, travinami nebo cibulovinami.

Keře a stromy poskytují své služby velmi levně. Nepotřebují řádnou údržbu, kromě výchovného řezu po výsadbě, aby se vyrovnala velikost kořenů a koruny. Přesto ochlazují, stíní, zvlhčují rozpálené město.

Jen na okraj, už jsem o tom psala mnohokrát: Další ořezávání, které si zadává město, aby dalo vydělat svým spolužákům a známých, je zbytečné, není nutné. Stačí odstranit suché větve a dost. Stromy vědí, jak mají růst. Pak ovšem přijde objednaný stromořezač, čím více ořeže, tím dostane větší odměnu a zlikviduje co se dá. On je přesvědčen o tom, kam mají směřovat větve, které jsou zbytečné a které zkrátit, protože jsou podle něj nebezpečné.

Ořezaný strom pak stojí před problémem: musí zacelit rány a to se každému nepodaří. Musí se vyrovnat se suchem. Musí bojovat s patogeny (choroboplodnými zárodky), které mu vnikly do těla řeznými ranami. Najde se i škůdce, který jej napadne. Odumírají mu kořeny, které s úbytkem listové plochy nedostávají dostatek živin. Zkrácení větví nutí strom, aby vytvořil výmladky – nové mladé větve – na okraji uřezané větve. Ty jsou upevněné velmi slabě. Větev nemá sílu udržet rychle rostoucí výmladky a ty se za pár let začnou lámat. Dřevo uřezaných větví začne trouchnivět a vznikne dutina. Výskledkem ořezání pod záminkou provozní bezpečnosti je zkrácený věk stromu a zhoršený zdravotní stav. Pak přijde verdikt: pokácet!

Ale vraťme se k záhonům, kde rostly keře a stromy. Nejhorší situace nastala na náměstí u ZUŠky. Byl stržen břečťan na stěně budovy. Zbytečně. Viděli jste v západních zemích domy porostlé popínavkami? Tam to funguje. Pak byla vykácena nahnutá jedle. Byla nahnutá kvůli tomu, že rostla před další jedlí a nahýbala se za světlem. Pryč s ní. Pak byl vyřezán poléhavý jalovec za zastávkou. Prý do něj lidé chodili čůrat. Následně byla do dalšího jalovce vyřezána díra na odpadkový koš. Pak zmizel i jalovec. Nakonec byla drasticky ořezána skupina keřů dřišťálu. Důvodem byly prý špatné rozhledové poměry. Nesmysl. Podívejte se na mapy.cz, tam jsou ještě vidět keře jalovců – ničemu nebránily. Jak mohl bránit jalovec ZA zastávkou rozhledovým poměrům? Nakonec padl i smrk na okraji plochy. (Je zajímavé, že podle inventarizace byl jako hodnocen jako podprůměrně hodnotný strom a to ze sadovnického hlediska. Jako by strom neměl žádnou jinou hodnotu, než sadovnickou. Existuje mnohem důležitější hodnota a to je biologická a ekologická hodnota.) Nebyl určen k pokácení. Masakr byl dokončen. Stejný proběhl v betonových ohrádkách naproti kulturáku. Místo smrků omorika a keřů skalníku se objevily trvalky a cibuloviny. Ano, jsou krásné, ale nelákají včely ani ptáky jako skalník. Nebrání emisím z aut ohrožovat chodce na chodníku.

A hlavně: prázdné plochy nebrání vichřicím a silným větrům prohánět se po vyprázdněném náměstí.
Nejhorší je, že město se stává vzorem pro obyvatele města, hlavně pro zahrádkáře.

Je hlad po zahrádkách. Pokud se nějaká náhodou objeví, nový majitel pokácí všechny dřeviny a na prázdné ploše si realizuje svoje představy o tom, jak má vypadat zahrádka. Zasadí pár stromků, pokud možno exotických, nesmí chybět trávník, kamínková plocha s trvalkami, někde přibude i trampolína. Neuvědomuje si, že bude trvat dvacet let, než se nové stromy rozrostou. Naivně si myslí, že ve vedrech stromy nahradí slunečník.

Trvalková mánie postihla i předzahrádky na sídlišti. Místo nepostradatelných keřů a stromů, které by stínily a pomohly přispět k ochlazení domů otočených na jih,  se předzahrádky změnily v trvalkové záhony, které vyžadují neustálou péči.

Jsou krásné, ale na rozdíl od košatých stromů a hustých keřů nepomáhají ochladit rozpálené a vyschlé město. A to by měla být priorita pro všechny občany i vedení města.

Anna Spěváčková
Jméno:smutně
Datum:15.04. 05:59
Titulek:se dívám
na kytičky u Lidušky. To fakt někomu "hráblo". Nejsem zahrádkář natož odborník, ale tyhle kytky mívala babička jen na předzahrádce u plotu chodníku, jak bývalo zvykem. Často je plela, denně zalévala. Pokud jsem podobné viděla ve městě, vždy v parku, jen u cesty a jen místy, jsou náročné na údržbu, zalévání.Kromě narcisek-ty jsem myslím na veřejných místech nikdy neviděla. Situace se stromy začíná být zoufalá. Vždyt město nemusí kupovat sazenice stromů, může koupit sem tam i vzrostlejší strom. Po republice začínají sázet stromy i z důvodu nedostatku vody. Ve městech u laviček kvůli stínu. My to máme naopak. Včetně toho, že se tu sází listnáče a vonící borovice a další jehličnany mizí. Listnáčemi nemyslím lípy apod. nádheru, názvy toho, co se tu sází, bude znát paní Spěváčková. S jehličnany je minimum práce a jsou nádherné, zvláštní ve městě. My se jich zbavujeme. A u Lidušky...kdyby tam dali třeba růže nebo podobné, co se sází v Bulharsku, mají tam toho víc co snáší vedra, ale narcisky to zrovna nejsou. Mezi bílými kamínky. Bože!.
Jméno:Ales
Datum:15.04. 21:30
Titulek:Devastace vegetace v Neratovicích
Dobrý večer,

rozumní lidé vědí, že je třeba vegetaci chránit a zvyšovat její stav. Správně udržovaná vegetace pomáhá nejen zadržovat vodu v krajině, i např. zde:

https://domaci.ihned.cz/c1 -66554980-cesko-suzuje-suc ho-na-vine-je-nedostatek-s razek-i-nadprumerne-teplot y-zasoba-povrchove-vody-ne staci

(odeberte přebytečné mezery v odkazu)

píší, že je v krajině nedostatek vody. V Neratovicích stav stromů a zeleně naopak snižují (mimo kytiček, které prostředí neochladí, nezvlhčí a vodu nezadrží). Omezeným pseudokapitalistům typu Hrodek nebo Mrzílková toto nemůže docházet a ani je to vlastně nezajímá, oni znají a jsou pro ně vším pouze peníze. Vše zajistí volný trh a peníze? Opravdu lze za peníze koupit a nahradit jimi vše? Velmi omezená představa...