Co to je na těch lipách? Proč to nepostříkají?

Tyto a podobné otázky padaly mnohokrát během minulého a letošního roku. Na kmenech lip se objevily shluky malých okřídlených živočichů v takovém množství, že si jich všimli i neteční chodci v ulici 28. října.
p>Především co to je. Je to hmyz a patří mezi ploštice. Ploštici poznáte podle toho, že páchne. Stačí, že některá sedne na malinu a hned cítíte charakteristický zápach. Patří sem červené ruměnice, které se za krásného počasí hromadí u paty kmene lip, ale také nepříjemné štěnice či známé vodoměrky.

Hmyz se nazývá blanatka lipová a postupně se začala šířit k severu ze západního Středomoří – Maroka, Tuniska, Portugalska, Itálie a j. spolu se stoupajícími teplotami. Poprvé se objevila v Brně v roce 2004 (v roce 2009 v Praze na Spořilově). Larvy jsou tmavě červené a vyvíjí se pouze na lipách, dospělí jedinci mají růžově zbarvenou střední část polokrovek, které se stříbřitě lesknou a tím na sebe zdálky upozorňují. Najdeme je na nejen na  lipách, ale i na javoru, dubu, modřínech.

Na podzim se dospělí jedinci začnou shromažďovat na kmenech lip v prasklinách a škvírách, kde v houfech ve více vrstvách na sobě přezimují. V silných mrazech svrchní živočichové zahynou, spodní přežijí. V březnu a dubnu se začnou rozlézat na tenčí větve a listy. Koncem jara se začnou stěhovat na byliny a tam se začnou rozmnožovat. Během června a července definitivně opouštějí stromy, na kterých přezimovaly.

Čím se živí? Jako všechny ploštice sají rostlinné šťávy; někdy na nezralých plodech broskví a meruněk. Alergie nebyly zaznamenány.

Ve střední Evropě nebylo dosud pozorováno významné poškození pěstovaných rostlin. V každém případě se jedná o vpád nového živočicha do naší oblasti a teprve budoucnost ukáže, jak se zde bude chovat. V jižních státech se jedná spíš o „obtěžování“ lidí nahromaděnými blanatkami (na stěnách budov, na dětských hřištích, někdy i v domácnostech) než poškozování přírody.

Kuriózní případ se stal v Německu, kde na návštěvníky restaurací začaly „pršet“ ze stromů stovky ploštic, takže se hosté začali restauracím vyhýbat. Dovedu si představit, jak u nás v Neratovicích by byly stromy okamžitě vykáceny. 

Není tedy nutné balanatky likvidovat postřiky, které škodí zdraví a nejsou vůbec nutné.

 

Anna Spěváčková
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:20.09. 23:25
Titulek:blanatky lipové
Skoro stejný článek byl na nerátkách vloni, letos jej stačilo jen oprášit a znovu zveřejnit. V Listech mi jej nezveřejnili, což je zde už roky zaběhnutá praxe. Dnes jsme potkala jednu milou dámu, která s mi s děsem v očích sdělovala, že na lipách v ulici 28. října je spousta strašných brouků a lípy se asi budou muset pokácet. Ach bože.

Ještě jednou po lopatě, jak říkával náš matikář: blanatky lipové nejsou brouci, ale ploštice. Na kmenech lip přečkají v masivních houfech zimu; pokud bude hodně mrznout, pak vrchní vrstva živočichů uhyne a spodní přežije. Lipám vůbec neškodí, na jaře se budou živit sáním na bylinách, na lipách NE!!!! Není potřeba stříkat nějakým postřikem, jen se tím zhorší životní prostředí pro lidi v ulici, kde se bydlí a obyvatelé procházejí. Stačil postřik RoundUpem co prováděla firma FCC. Jenže pokud budou lidé na OŽP důrazně požadovat postřik, úřednice vyměknou a nechají lípy postříkat. Jistě, už těch jedů máme dost, jeden navíc nás přece nezabije. Nebo zabije? Možná budou nakonec lípy kvůli plošticím vykácené. Tady je už možné všechno.