Co se dělo zajímavého na konferenci pořádané firmou Arbonet 15. 3. 2018 v Neratovicích? 3. díl.

JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D. nezávislá právnička: Část 1.: Práva účastníků, ekologické spolky a obce jako účastníci řízení.

Škoda, že na konferenci jsme byli jen dva zástupci spolků a žádný občan. Kdo by si také platil hodně vysoký poplatek.

Obsah přednášky:
Vymezení účastníků správního řízení: obce a spolky jako účastníci ze zákona, vedlejší účastníci („sousedé“) - otázka přímé dotčenosti na právech. Práva dotčených osob obecně (základní zásady činnosti správních orgánů) a a účastníků řízení zvláště. Typické konfliktní situace mezi orgány životního prostředí a spolky; nahlížení do spisu, průkaz oprávnění nahlížení do spisu, průkaz oprávnění jednat za spolek jako účastníka řízení, požadavky na interaktivnost dokazování (nařízení ústního jednání, ohledání místa x poznatky správního orgánu z úřední činnosti, možnost klást otázky znalcům, správnímu orgánu, žadateli), pořizování (i utajených) zvykových záznamů, obsah písemného protokolu aj.

Zajímavé postřehy:
Spolek může navrhovat co chce.
Může navrhovat i nedůvodné důkazy.
Spolek se může pokusit dosáhnout soudní ochrany, pokud bude dotčen na svých právech.
Zcela zásadní změna – fatální důsledky: od 1.1.2018 omezení účasti spolků ve správních řízeních.  Jen v řízeních podle par. 70 zákona 114/1992 o ochraně přírody.

Správní orgán si vůči spolkům může dovolit jen to, co je výslovně stanoveno zákonem jako oprávněné, zatímco spolky si mohou vůči správním orgánům dovolit vše, co není zákonem výslovně zakázáno.

JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D. nezávislá právnička: Část 2.: Možnosti práva na informace (nejen) o životním prostředí, podnětů, stížností a petic občanů a jejich vyřizování, jak čelit obstrukcím, šikanózním podáním a zneužití práva.

Obsah přednášky: Široce založené právo na informace, vztah k nahlížení do spisu, zákonné důvody omezení přístupu k informacím. Nenárokovost podnětů k zahájení řízení z moci úřední. Ochrana před nečinností správních orgánů. Stížnost podle par. 175 správního řádu x stížnost v laickém povědomí. Petice, jejich případný odraz v rozhodování orgánů životního prostředí. Zásada zákazu zneužití práva. Konkrétní „obstrukce“, typické pro návrhová řízení; námitky systémové podjatosti „nedůvodné“ návrhy na provádění důkazů atd. Opakované podněty v téže věci, šikanózní žádosti o informace.

Zajímavé postřehy:
Zásadním předpokladem efektivního správního řízení je součinnost a spolupráce správních orgánů a účastníků řízení (v našem případě spolku).

Typické konfliktní situace: prokázání oprávnění jednat za spolek (statutární orgán), nevyžádaná elektronická komunikace správního orgánu, nahlížení do spisu: v úředních hodinách a kdykoli po předchozí domluvě!!!, co musí být součástí spisu – tzv. nahlížení na dálku – zaslat podklady ze spisu. Účastník řízení může žádat o zaslání kopií ze spisu i CELÉHO SPISU. V případě jednání „tváří v tvář“ se pořizuje písemný protokol, návrhy na opatření znaleckých posudků, možnost klást otázky správnímu orgánu, žadateli o povolení, lze pořizovat nahrávky. Případy, kdy správní orgán nadstandardně pomáhá žadateli! Je běžné, že úředník běžně komunikuje s žadatelem i neformálně, „domlouvá se“ s ním na doplnění podkladů, favorizuje žadatele. Spolek navrhuje provést důkazy: pokud je správní orgán odmítne, musí přesvědčivě odmítnutí důkazů odůvodnit. Podjatost starosty a místostarosty v malých obcích: obec je účastníkem řízení, starosta podává žádost o kácení a sám ji povolí.

Jak může občan něčeho dosáhnout?
Občan není povinen precizně formulovat své otázky. Úředníci nemají vymýšlet, proč mu nevyhovět a vyzývat jej, ať to příště napíše lépe. Občané nebudou bombardovat úředníky dotazy, bude-li jakákoli informace zveřejňována, pak není nutné o ni žádat.

Anna Spěváčková