Nebezpečná překážka u tratě přes náměstí

Naopak, zvlněný klouzající chodník, prohlubenina na nečekaném místě, špatně umístěný nebo chybějící  přechod nám bezpečně zkazí náladu. Jakoby se na radnici nikdo nebyl schopen vcítit do pocitů člověka, který dennodenně chodí po městě a tyto „maličkosti“ mu ztrpčují život.

Pokud člověk dobře vidí a slyší a nemá potíže s chůzí, pak si možná zanadává, ale po chvíli na zádrhel zapomene. Ale co když někdo pořádně neslyší nebo nevidí? Pak se pro něj nepatrná překážka stává nebezpečným místem, kde může přijít k úrazu nebo dokonce zemřít. Vlastně se to týká i lidí s obtížnou chůzí nebo s kočárkem, holí či berlemi.

Takových míst je ve městě spousta. Ale jsou místa, kde by žádné překážky být neměly. Na příklad u  přechodu přes trať u zastávky na náměstí. K usnadnění vstupu na koleje jsou zde položeny dva plechy. Jeden z nich je ale nadzdvižen a kdo se pořádně nedívá nebo špatně vidí, upadne, může se zranit nebo dokonce po úderu do kolejnice zemřít.

Kdo je za to odpovědný? Zřejmě SŽDC. Ale pro mě a mnohé jiné obyvatele města je to vina radnice. Už slyším, jak začnete brblat: „Pro vás za všechno může Mrzílková! Chudák, dala nám na náměstí lavičky a zasadila krásné kytky a vy se do ní pořád strefujete!“. (Jako by lavičky koupila ze svého a sama lezla po kolenou, sázejíc květiny...)

Omyl vážení. Zvolili jsme si zastupitele, ti si zvolili ze svých řad jednobarevou radu, starostku a dva místostarosty - zcela zbytečného T. Hrodka. Ti všichni nás ZASTUPUJÍ, mají řešit záležitosti našeho společenství a vyjadřovat naše zájmy. Oni za nás mají jednat. Mají kontrolovat město, nejen sami, ale i prostřednictvím úředníků a firem, kterým platí stovky milionů za údržbu města, za správu městských bytů, za odvoz odpadů, za jejich zisky... Oni mají upozornit SŽDC na nebezpečné místo a trvat na jeho opravě. Ne my.

Milý čtenáři, tzv politiky v čele města nelze hodnotit podle toho, kolik kilometrů silnic bylo za jejich „vlády“ postaveno, kolik tun betonu bylo vyplýtváno, kolik milionů proinvestováno, ale podle toho, jak se starají o lidi, kteří potřebují pomoc – o nemocné, invalidy, chudé, staré, matky samoživitelky, týrané děti, opuštěné a osamocené.