Přitom stačilo, aby město požadovalo po projektantovi, aby respektoval strom v chodníku a, vymyslel takové řešení, aby strom mohl být zachován a nemusel být pokácen. Že to nejde? Ale jde. Kdysi na Kojetické u lesíku byly v chodníku zachovány borovice, to už naši komunisté začali naslouchat hlasu lidu, pochopili, že město potřebuje zeleň a začali vysazovat kolem ulic stromořadí, dodnes nám slouží. Jenže současné vedení města má jiné cíle než chránit životní prostředí a zvelebovat město zelenou infrastrukturou.
Pro úředníky, kteří de facto rozhodují, je jednodušší nekomplikovat si život, pan projektant si nemusel namáhat mozkové buňky a stavební firma má jednodušší práci. Jen občané a zvířata zapláčou. Ořešák svou olistěnou korunou zachycoval prach a toxické látky z frekventované silnice, stínil a ochlazoval své okolí, krášlil okolí „domu hrůzy“, poskytoval svými plody potravu hladovým ptákům, úkryt hmyzu. Parkovali pod ním s oblibou páni doktoři.
Škoda každého stromu, který je zbytečně odstraněn. Jenže očekávat, že naše radnice se začne chovat ekologicky, je zbytečné. Dokud zde bude vládnout starostka Mrzílková se svými místostarosty a tlupou věrných příznivců, nic se nezmění. | 